Projekt Hydronaut: Sen se mění v realitu...

Foto: Project Hydronaut

V roce 2010 se Praha stala centrem světové kosmonautiky. Tehdy se v Praze konal 61. Mezinárodní Astronautický Kongres. A právě vrámci této jedinečné události se světu představil i ojedinělý projekt, jehož idea se pomalu začíná měnit v realitu. Představujeme vám unikátní podvodní výzkumnou, a experimentální stanici a záchranný a výcvikový modul Hydronaut H3 .

Lidský faktor v extrémních situacích

foto: NAVY SEAL

Co člověk vydrží? Jakou zátěž snese lidská psychika a jak na člověka působí extrémní podmínky a krizové situace? Odpověď zní jednoduše. Vydržíme opravdu hodně, dokážeme žít a pracovat i v těch nejtěžších podmínkách, ale má to své meze... Více v tomto článku na serveru Armádní noviny. 

Kosmičtí záchranáři

Éra raketoplánů skončila a před NASA stojí nové výzvy, z nichž největší je vývoj nové kosmické lodi jménem Orion. Součástí testů Orionu jsou i tzv. Orion Post-Landing Recovery Tests, kterých se účastní příslušníci elitních záchranných týmů Pararescue z letecké základny Patrick AFB na Floridě. Dnes však tuto úlohu zastávají příslušníci ruské federální pátrací a záchranné služby. Více v tomto čláku na serveru Armádní Noviny... 

LETECKÁ MEDICÍNA - Smrtící přetížení

Foto: wikipedia/IAF

V konstrukčních kancelářích leteckých výrobců, vznikají stále výkonnější a dokonalejší typy bojových letadel, se skvělými manévrovacími schopnostmi a dech beroucí údernou silou. Jenže kromě neměnných fyzikálních zákonů, kterým jsou tyto stroje dokonale uzpůsobeny, je tu však ještě jeden faktor, který se pžíliš nemění. Tím faktorem je člověk. A právě s fyziologickými limity, jaké má lidský organismus, je třeba v konstrukci každého letadla počítat. A tak se na chvíli vžíjte do role testovacího pilota a v tomto článku na serveru Armádní noviny , poznejte některá úskalí pilotáže na hranici života a smrti...

Medicína extrémních prostředí - Jak přežít HORKO

Děje se to každý rok. Na vrcholu horkých letních měsíců jsou dispečinky záchranných služeb zahlceny a posádky sanitek se celý den nezastaví. Lidé kolabují na sluncem rozpálených ulicích a v přeplněných autobusech hromadné dopravy. Někteří, zejména starší lidé, zemřou. Důvodem však není horko, ale lehkomyslnost. Lidé prostě přehlížejí tu skutečnost, že v pětatřiceti stupňovém horku je třeba dodržovat určitá preventivní opatření, jejichž cílem je zabránit přehřátí a dehydrataci organismu.

Nejen civilní, ale také vojenští lékaři se po mnoho let zabývají účinky horka na lidský organismus. Konec konců řada válečných konfliktů poslední doby se odehrává uprostřed pouští. A tak není na škodu nahlédnout do manuálů elitních vojenských mediků a poučit se o tom, jak je možné přežít v extrémním horku a jaká nebezpečí horko představuje a jak postupovat v případě že dojde k akutním zdravotním potížím, vyvolaným pobytem v horkém prostředí. O tom všem se píše v článku Medicína extrémních prostředí - HORKO , publikovaném na serveru Armádní Noviny.

Český kosmický výzkum na GLEX 2012

Česká republika měla svého zástupce na mezinárodní konferenci GLEX (Global Space Exploration), která se konala mezi 22-24 květnem 2012 ve Washingtonu. Byl jím kosmický architekt a autor projektu "Hydronaut" Matyáš Šanda. V rámci konference byl ve Washingtonu prezentován koncept možností využití modulů ISS jako orbiteru i jako základny na povrchu měsíce.

"Projekt se setkal se zájmem a byl diskutován nejen se zástupci NASA, Roskosmosu, ale i ze strany Francie a Kanady a dalších zúčastněných. Všichni ocenili neotřelý a inovativní přístup k problematice dalšího využití a hlavní myšlenku na využití modulů z ISS na stavbu lunární základny pro další mise."

Tento koncept má již dnes své praktické využití. Poznatky získané z teoretické práce jsou využívány v rámci výstavby první ze série experimentálních stanic projektu Hydronaut , které budou umístěny pod vodní hladinou a budou využívány zejména k výzkumu v oblasti fyziologie člověka v extrémním prostředí, psychologie, lidského faktoru, sociologie a dále k výcviku astronautů, potápěčů a záchranářů.

Kosmická medicína na vlnách Českého Rozhlasu - Leonardo

obr: ČRo-Leonardo

Sestřihy povídání o kosmické medicíně - vlivu kosmického letu na lidský organismus - v pořadu "Nebeský cestopis" na vlnách českého rozhlasu, stanice Leonardo. Jak se na lidském zdraví podepíše cesta na Mars? To jsme si mohli připomenout v příspěvku Nebeského cestopisu ze 28.4. 2012 . A co mikrogravitace a lidský organismus? O tom byla řeč v příspěvku Nebeského cestopisu ze 26.5. 2012 .

USAF Pararescue, aneb "škola pro supermany"

Foto: USAF

Víte, čemu se říká špatný den? Když jste bojový pilot, sestřelený nad nepřátelským územím, máte zlomenou nohu, jste podchlazený a nepřátelské jednotky pročesávají okolí, aby vás našly. Existuje však někdo, kdo vás z toho může dostat. Tým USAF pararescue už je na cestě. Pojďte v tomto článku v armádních novinách nahlédnout do zákulisí výcviku této elitní jednotky...

ČLOVĚK VE VESMÍRU ČÁST 3. - Psychika a let na Mars...

Foto: NASA

V závěrečné části seriálu Planetária Českého Rozhlasu se zamyslíme nad budoucností kosmických letů. Rozebereme vliv dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru na lidskou psychiku. Zmíníme se o českém výzkumu na tomto poli, a zmíníme se o některých problémech, které bude ještě třeba vyřešit a o technologiích, které bude ještě třeba vyvinout abychom mohli objevovat vesmír a skrze něj vlastně i sami sebe.

ČLOVĚK VE VESMÍRU ČÁST 2. - Kosmická medicína...

Foto - NASA

V dalším dílu pořadu Planetária Českého rozhlasu ČLOVĚK VE VESMÍRU - Kosmická medicína se dozvíte něco o problematice péče o zdravotní stav posádek kosmických misí, o zdravotnickém výcviku astronautů a o možnostech řešení v případě zranění a onemocnění astronautů. Také se dozvíte něco o lékařském výzkumu ve vesmíru a o možnostech využití poznatků kosmického lékařského výzkumu v péči o pacienty na Zemi. 

ČLOVĚK VE VESMÍRU ČÁST 1. - Stav beztíže...

Foto: NASA

Jak se lidský organismus vyrovnává s pobytem ve vesmíru? Jaké dopady má pobyt ve stavu beztíže na lidské smysly, kardiovaskulární systém, svaly a kosti? To je tématem prvního dílu rozhlasového seriálu Planetária Českého rozhlasu Člověk ve vesmíru .

Na palubě létající nemocnice

Foto: USAF

Na přistávací ploše vojenské letecké základny USAF dosedá mohutný nákladní letoun C-17 Globemaster, pomalu pojíždí po dráze, a když zastavuje, začnou se kolem letadla sjíždět sanitní vozy a autobusy zřetelně označené červeným křížem. Létající nemocnice právě přistála...

V tomto článku v armádních novinách, se podívejte na její palubu...

Nový (nejen) kosmický projekt vzniká v České republice

foto: Project Hydronaut 

Unikátní vědecké pracoviště vzniká v zatopeném lomu ve Svobodných Heřmanicích na severní Moravě. Jedná se o výzkumné a výcvikové centrum pro kosmické aktivity a výcvik potápěčů. Jde o laboratoř, umístěnou pod vodní hladinou, určenou pro (analogový) výzkum v oblasti fyziologie, medicíny a psychologie extrémních prostředí. A nejen to. Jde také o simulátor pro přípravu astronautů na podmínky života v uzavřeném s stísněném prostoru. Celý projekt nese jméno Hydronaut a jeho autorem je profesionální potápěč a kosmický architekt Matyáš Šanda.

"Medici pod palbou" - nový projekt na facebooku...

Photo: USAF

Na facebooku zahájila svůj provoz stránka Medics Under Fire (Anglicky), která bude mapovat nejnovější pokroky a události v oblasti taktické medicíny, válečné medicíny a medicíny extrémních prostředí. 

Letecká medicína pomáhá zachraňovat životy nejen na bojišti

Foto: USAIRSR/ J.Appl. Fyz.

Metoda při které se využívá působení podtlaku na dolní polovinu těla, zvaná LBNP (Lower Body Negative Pressure), byla původně vyvinuta pro výzkum v rámci letecko-kosmické medicíny. Dnes se však využívá např. i pro výzkum účinků krvácení na člověka. Zde si můžete přečíst článek na toto téma.

Vojenský a kosmický výzkum rozvíjí metody léčby ran

Foto: USAF

Těžké zranění člena jednotky hluboko v týlu nepřítele. Špatné počasí, možnost evakuace v nedohlednu a do toho se rána ošklivě zanítila. A podobná situace ve vesmíru. Astronaut utrpěl během letu na Mars hluboké tržné poranění. Následoval zánět, horečka a zásoby antibiotik se tenčí. To jsou možné scénáře, kvůli kterým spojili své síly vědci z amerického armádního výzkumu a NASA, s cílem zvýšit šance lidí v extrémních podmínkách na přežití. Co mají společného kosmický výzkum a válečná medicína? Je toho mnoho a jedním z příkladů se zabývá tento článek.

Potřeboval nové srdce. Teď jeho „pumpa z raketoplánu“ čerpá krev

Foto: NASA

Umělá srdeční pumpa, neurochirurgický robot a řada dalších lékařských technologií a metod jsou výsledkem programu amerických raketoplánů, se kterými se do vesmíru podívaly i krysy, ústřice, nebo ryby. Někteří z těchto tvorů se už nevrátili. Na raketoplánech se také uskutečnilo několik pitev. Éra raketoplánů skončila. Článek "Potřeboval nové srdce - teď jeho pumpa z raketoplánu čerpá krev" se zabýval jejich přínosem do moderní medicíny.

Medicína proti záludnostem létání

Foto: USAF

Ve spojitosti s létáním existuje celá řada medicínských problémů, které si vyžadují hlubší systematické studium, zvláštní přístup a metodiku jejich řešení. Tak se v medicíně vyvinula specializace zvaná letecké lékařství, využívající nejnovějších vědeckých metod, přístrojů a počítačových simulací. Ta byla tématem článku Medicína proti záludnostem létání .

Kosmická loď má vybavení moderní sanitky

Foto: NASA

Poznat, jaké to je být astronautem a pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici, to je klukovský sen mnoha z nás. Pravdou však je, že půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, obíhající ve výšce 360 km nad zemí, představuje pro lidský organismus značnou zátěž, což má své neblahé následky na zdraví astronautů. 

Jaká jsou zdravotní rizika, číhající na astronauty při dlouhodobých kosmických letech, to je téma článku, vydaného v roce 2009 v časopisu 21. Století.
21. Století: Kosmická loď má vybavení moderní sanitky

LÉKAŘI VE VESMÍRU

Foto: NASA

Medicína zaznamenala během druhé poloviny dvacátého století neuvěřitelný rozvoj. Snaha člověka o pronikání do vesmíru si vyžádala vznik medicíny kosmické. Jak platná je kosmická medicína nám, obyčejným pozemšťanům?

Porazíme díky vesmírným výzkumům rakovinu, nebo se alespoň zbavíme mořské nemoci?

Psal se rok 2001 když Pavel Boháček vydal v časopisu Koktejl první článek na téma přínosů kosmonautiky do medicíny.

časopis Koktejl: LÉKAŘI VE VESMÍRU