O MNĚ
Povoláním jsem všeobecná sestra - specialista. Kromě toho se mnoho let věnuji popularizaci vědy. Rád píšu a hovořím zejména o aplikaci poznatků získaných z vesmírného programu do péče o pacienty na Zemi. Pracoval jsem jako zdravotnický specialista, výzkumník a odborný konzultant v oblasti kosmického výzkumu, kde jsem v rámci tzv. analogových simulací kosmických misí zkoumal problematiku lidských potřeb v extrémních podmínkách. Své znalosti a zkušenosti se snažím uplatňovat v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví, konkrétně v sociálním akčním výzkumu v exponovaných profesích, kde se zaměřuji zejména na problematiku odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže.
 |
| Foto: USAIRSR/ J.Appl. Fyz. |
Metoda při které se využívá působení podtlaku na dolní polovinu těla, zvaná LBNP (Lower Body Negative Pressure), byla původně vyvinuta pro výzkum v rámci letecko-kosmické medicíny. Dnes se však využívá např. i pro výzkum účinků krvácení na člověka. Zde si můžete přečíst článek na toto téma.
 |
| Foto: USAF |
Těžké zranění člena jednotky hluboko v týlu nepřítele. Špatné počasí, možnost evakuace v nedohlednu a do toho se rána ošklivě zanítila. A podobná situace ve vesmíru. Astronaut utrpěl během letu na Mars hluboké tržné poranění. Následoval zánět, horečka a zásoby antibiotik se tenčí. To jsou možné scénáře, kvůli kterým spojili své síly vědci z amerického armádního výzkumu a NASA, s cílem zvýšit šance lidí v extrémních podmínkách na přežití. Co mají společného kosmický výzkum a válečná medicína? Je toho mnoho a jedním z příkladů se zabývá tento článek.
 |
| Foto: NASA |
Umělá srdeční pumpa, neurochirurgický robot a řada dalších lékařských technologií a metod jsou výsledkem programu amerických raketoplánů, se kterými se do vesmíru podívaly i krysy, ústřice, nebo ryby. Někteří z těchto tvorů se už nevrátili. Na raketoplánech se také uskutečnilo několik pitev. Éra raketoplánů skončila. Článek "Potřeboval nové srdce - teď jeho pumpa z raketoplánu čerpá krev" se zabýval jejich přínosem do moderní medicíny.
 |
| Foto: USAF |
Ve spojitosti s létáním existuje celá řada medicínských problémů, které si vyžadují hlubší systematické studium, zvláštní přístup a metodiku jejich řešení. Tak se v medicíně vyvinula specializace zvaná letecké lékařství, využívající nejnovějších vědeckých metod, přístrojů a počítačových simulací. Ta byla tématem článku
Medicína proti záludnostem létání .
 |
| Foto: NASA |
Poznat, jaké to je být astronautem a pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici, to je klukovský sen mnoha z nás. Pravdou však je, že půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, obíhající ve výšce 360 km nad zemí, představuje pro lidský organismus značnou zátěž, což má své neblahé následky na zdraví astronautů.
Jaká jsou zdravotní rizika, číhající na astronauty při dlouhodobých kosmických letech, to je téma článku, vydaného v roce 2009 v časopisu 21. Století.
21. Století: Kosmická loď má vybavení moderní sanitky
 |
| Foto: NASA |
Medicína zaznamenala během druhé poloviny dvacátého století neuvěřitelný rozvoj. Snaha člověka o pronikání do vesmíru si vyžádala vznik medicíny kosmické. Jak platná je kosmická medicína nám, obyčejným pozemšťanům?
Porazíme díky vesmírným výzkumům rakovinu, nebo se alespoň zbavíme mořské nemoci?
Psal se rok 2001 když Pavel Boháček vydal v časopisu Koktejl první článek na téma přínosů kosmonautiky do medicíny.
VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:
Nejnovější publikace/prezentace:
•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.
KOSMONAUTIKA - Účast na projektech (Aquakosmow10, SIRIUS-21)
•Bernardová Sýkorová, K., Chroustová, E., Boháček, P., Klosová, M., Zubková, A., Krásná, K., Stibor, V., Laštovková, J., Höschlová, E., & Bahbouh, R. (2020-2023). Aplikace psychosociálního přístupu k identifikaci a posílení adaptačních mechanismů člověka během dlouhodobých pilotovaných kosmických letů do hlubokého vesmíru. https://starfos.tacr.cz/projekty/TL03000257#project-main
•Bernardová, K., Čípková, P., Boháček, P., Chroustová, E., Klosová, M., Krásná, K., Stibor, V., & Zubková, A. (2023) Comprehensive analysis of the level of psychosocial conditions and functioning of the space crew in the 3rd simulated space flight to the Moon of the SIRIUS-21 crew (Research report). Praha: TAČR. RIV/44555601:13510/23:43898222.
https://starfos.tacr.cz/vysledky-vyzkumu/RIV%2F44555601%3A13510%2F23%3A43898222#result-main
