O MNĚ

Povoláním jsem všeobecná sestra - specialista. Kromě toho se mnoho let věnuji popularizaci vědy. Rád píšu a hovořím zejména o aplikaci poznatků získaných z vesmírného programu do péče o pacienty na Zemi. Pracoval jsem jako zdravotnický specialista, výzkumník a odborný konzultant v oblasti kosmického výzkumu, kde jsem v rámci tzv. analogových simulací kosmických misí zkoumal problematiku lidských potřeb v extrémních podmínkách. Své znalosti a zkušenosti se snažím uplatňovat v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví, konkrétně v sociálním akčním výzkumu v exponovaných profesích, kde se zaměřuji zejména na problematiku odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže.

Komunikace vědy:

"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."

ČLÁNKY A ODKAZY:

Thursday, May 29, 2025

Zaostřeno na lidi: Lekce z opravy Hubbleova kosmického teleskopu, která mění management

Vdubnu 1990 se Hubbleův kosmický teleskop rozvinul na oběžné dráze jako symbol dokonalé technologie – a vzápětí ukázal rozmazané hvězdy. Odchylka v zakřivení zrcadla nepatrná pouhé dva mikrometry zcela znehodnotila očekávanou vědeckou sklizeň. Ředitel astrofyziky NASA Charles Pellerin tehdy pochopil, že selhání nebylo jen technické. V sázce byla také kultura mezilidské spolupráce. Z analýzy krize se zrodil 4D System – metoda, která pomocí čtyř „barevných“ dimenzí učí týmy lépe naslouchat, zapojovat každého, sdílet vizi a cíleně vést.

Krize na oběžné dráze...

Hubble startoval 24. dubna 1990 na palubě raketoplánu Discovery. Když první snímky dorazily na Zemi, vědci zděšeně zjistili, že bod hvězdy se rozlévá do širokého kroužku. Chyba v broušení zrcadla byla menší než šířka lidského vlasu, ale účinek fatální – NASA i Kongres mluvily o „kosmickém fiasku“. Pellerin odmítl rychlý hon na viníka a začal klást otázky, proč se varovné hlasy během testů ztratily v hluku projektu. Odpověď ho přivedla k myšlence, že technickou dokonalost vždy podpírá méně viditelná „sociální infrastruktura“ týmu.

Čtyři barevné dimenze úspěchu...

Pellerin rozčlenil klíčové sociální schopnosti do čtyř dimenzí – každé přiřadil srozumitelnou barvu:

  • Cultivating | zelená – pěstujeme vztahy, vytváříme psychologickou bezpečnost, aby lidé sdíleli obavy i nápady.

  • Including | žlutá – aktivně vtahujeme všechny hlasy, stejně jako sluneční světlo dopadá na každý kout.

  • Visioning | modrá – díváme se k “modrému nebi“, formulujeme smysluplnou a inspirující vizi.

  • Directing | oranžová – převádíme energii do akce, stanovujeme jasné role, cíle a způsoby měření úspěchu.

Ve workshopu má každý člen týmu na visačce svou dominantní barvu a rychle vidí, zda skupině nechybí třeba „zelená péče“ nebo „modrá vize“. Nad rámec těchto čtyř barev používá metoda i semaforové skóre (červená – žlutá – zelená – modrá) k vyhodnocení celkového stavu týmové kultury po on-line dotazníku.

První zkouška: servisní mise k Hubbleu...

Aby nápad ověřil, postavil Pellerin kolem blížícího se servisního letu malý, disciplinárně pestrý tým a aplikoval 4D principy v praxi: strukturované „listening sessions“, simulace krizí, rychlou zpětnou vazbu. V prosinci 1993 astronauti při misi STS-61 nainstalovali korekční systém COSTAR a novou kameru WFPC-2. O několik týdnů později Hubble poslal ostře zaostřené snímky Mlhoviny Orionu – symbol, že metoda 4D obstála na nej-ostřejší scéně.

Od kosmu do firemních a zdravotnických týmů...

Úspěch přesvědčil vedení NASA, aby 4D System rozšířilo na stovky dalších projektů. Během let se barevné dimenze staly zkratkou pro „měkké“ faktory výkonu i mimo kosmický program – v leteckém průmyslu, technických start-upech a stále častěji ve zdravotnictví, kde křižovatka disciplín (chirurgie, anestezie, ošetřovatelství, IT) vyžaduje stejnou kvalitu spolupráce jako stavba satelitu. Konzultační týmy 4D dnes školí manažery klinik právě v tom, jak rychle vizuálně odhalit chybějící barvu a přizpůsobit leadership.

Jak 4D funguje v praxi...

Implementace začíná anonymním dotazníkem, jenž změří skóre v každé dimenzi. Výstupem je barevná mapa týmu: zelený „pěstitel“ vytváří bezpečí, žlutý „zahrnující“ hlídá, aby nezanikl tichý hlas, modrý „vizionář“ drží směr a oranžový „direktor“ převádí nápady do akčních bodů. Facilitátoři poté navrhují sérii krátkých intervencí – například rotační moderování porad (žlutá), dvouminutové „future flashes“ na začátku schůzek (modrá) nebo mechanismus rychlé zpětné vazby (zelená). Každá změna má měřitelný cíl: počet chyb, délka schvalovacích cyklů, skóre angažovanosti. Semaforové skóre se aktualizuje po třech měsících, takže tým vidí, jak se barvy posouvají od červené k zelené.

Závěr...

Příběh Hubbleova teleskopu připomíná, že mikroskopická chyba v optice může zastavit miliardový projekt – a že stejně tak neviditelné trhliny v týmové kultuře mohou paralyzovat jakoukoli ambiciózní misi. 4D System nabízí srozumitelnou barevnou mapu, která pomáhá tyto trhliny odhalit a zacelit. Ať už stavíte dalekohled pro lov exoplanet, nebo vedete tým zdravotníků na plný výkon, čtyři barvy – zelená, žlutá, modrá a oranžová – mohou být kompasem, který z chvilkové krize vykřeše dlouhodobou výhodu.

Zaujal Vás článek? Chcete připravit seminář, publikovat článek, konzultovat HR strategii nebo spolupráci na výzkumu?

Ozvěte se!

Kontakt:

human.exploration@gmail.com

Literatura:

PELLERIN, Charles J. How NASA builds teams: mission critical soft skills for scientists, engineers, and project teams. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2009. ISBN 978-0-470-45611-6.

Wednesday, May 7, 2025

VESMÍR 5/2025: Stárnutí ve vesmíru

Nečekaně prodloužený pobyt vytvořil jedinečnou příležitost pro vědecké zkoumání. Mise se změnila v neplánovaný maraton fyzické a psychické odolnosti, který nám pomáhá lépe pochopit, jak vesmír ovlivňuje procesy připomínající stárnutí.

Více na stránkách přírodovědeckého časopisu VESMÍR.

Sunday, May 4, 2025

Tiché krize odborného světa: Sociální patologie ve zdravotnictví a vědě

Vysoce kvalifikovaní lidé pečující o naše zdraví nebo posouvající hranice lidského poznání bývají vnímáni jako výjimečně odolní. Jenže i věda a zdravotnictví mají své skryté stíny – sociální patologie. Od syndromu vyhoření a mobbingu po publikační tlak a ztrátu etiky. Co se děje za zavřenými dveřmi nemocnic a výzkumných institucí?

Zdravotnictví pod tlakem: Když pomáhat znamená vyhořet...

Zdravotnická povolání patří k těm nejnáročnějším – fyzicky, psychicky i morálně. Přetížené směny, emočně náročná rozhodnutí, nedostatek uznání a často i mizivá možnost ovlivnit chod oddělení tvoří ideální podmínky pro vznik syndromu vyhoření. Ten se projevuje emočním vyčerpáním, cynismem vůči pacientům a pocitem, že práce ztrácí smysl. Studie ukazují, že právě zdravotníci patří k nejohroženějším profesním skupinám (Panagioti et al., 2017).

Důvodů je celá řada. Zásadní roli hraje nedostatečné systémové financování zdravotnictví, které vede k nedostatku personálu, přetížení jednotlivců a časovému tlaku. K tomu se přidávají rigidní hierarchie, kde mají zaměstnanci jen omezenou možnost ovlivňovat rozhodnutí. Mnohé nemocnice navíc fungují pod tlakem managementu orientovaného na výkon a efektivitu, nikoliv na pohodu zaměstnanců. Nezřídka chybí podpora ze strany nadřízených, dostupné supervize či prostor pro sdílení emocí.

Kromě individuálního stresu se ale často objevují i patologické jevy v kolektivu. Mobbing (systematické znevažování kolegů), bossing (psychické násilí ze strany nadřízených), závislostní chování, či kolektivní cynismus není v nemocničním prostředí výjimkou. To v kombinaci se strukturálními problémy (nedostatek personálu, špatná organizace práce) vede ke snižování kvality péče, větší chybovosti a odchodům ze systému.

Pozitivní zprávou je, že existují úspěšné příklady oddělení, kde se daří vyhoření předcházet. Klíčem je dobře fungující tým: se sdíleným leadershipem, otevřenou komunikací a vzájemnou podporou. Studie (např. Willard-Grace et al., 2014) ukazují, že týmy s orientací na pacienta a prostor pro spolurozhodování mívají nižší výskyt vyhoření.

Věda v krizi důvěry: Soutěž jako strukturální patologie...

Na první pohled je akademické prostředí civilizované a kultivované. Ve skutečnosti ale často připomíná gladiátorský ring. Heslo "publish or perish" nutí vědce publikovat často, rychle a ideálně ve vysoce impaktovaných časopisech. Kvantita často převáží nad kvalitou. Dochází k salami publikacím, kdy je jeden výzkum rozdělen do několika povrchních článků, nebo k čistě neetickým praktikám: plagiátorství, fabrikací dat či tzv. "ghostwritingu".

Za těmito jevy stojí především systém hodnocení vědy, který je zaměřen na počty publikací a výše získaných grantů. Akademici často nemají jistotu pracovního místa, jsou závislí na projektovém financování a výsledky výzkumu musí prezentovat ve stále kratších intervalech. Tlak na originalitu, unikátní zjištění a mediální atraktivitu výsledků vede k selektivnímu zveřejňování dat a zamlčování neúspěchů. To vytváří prostředí, ve kterém je psychická zátěž srovnatelná se zdravotnictvím.

Mladí vědci čelí nejen těmto tlakovým vlnám, ale často i genderovým nerovnostem, bossingu, nejistým pracovním smlouvám a nedostatku mentoringu. Ve výsledku ztrácejí motivaci, pocit smyslu a mnozí akademickou dráhu opouštějí.

Ačkoli akademická svoboda zůstává jednou z hodnot, strukturálně je prostředí často nečitelné, mocensky nerovnovážné a soutěžené až do absurdna. Sociologové Laitinen a Särkelä (2018) hovoří o sociálních patologiích jako strukturální dysfunkci – tedy poruchách ve způsobu, jak instituce fungují, nikoliv pouze v chování jednotlivců.

Společné rysy a možnosti nápravy...

Zdravotnictví i věda se často potýkají s podobnými jevy: vysokým stresem, strukturálními nerovnostmi, etickými dilematy a selháním v oblasti člověčenství. Společným jmenovatelem je nedostatečná podpora týmové resilience – schopnosti týmu ustát zátěž, konflikty a stres bez vnitřního rozpadu.

Mezi úspěšné kroky ke zlepšení patří:

  • Etický leadership a sdílené rozhodování

  • Zdravé pracovní podmínky a možnost ovlivnit dění

  • Otevřená komunikace a psychologická bezpečnost

  • Prevence vyhoření skrze vzdělávání, supervizi, mindfulness

  • Institucionální uznání hodnoty duševní pohody

Závěr: Kultura, která neničí, ale podporuje...

Sociální patologie nejsou selháním jednotlivců. Jsou odrazem narušených vztahů, nefunkčních struktur a hodnotového rozporu mezi ideálem a realitou. Ač se o nich mluví málo, jsou v pozadí mnoha odchodů z profesí, psychických onemocnění i ztráty důvěry ve společenské instituce.

Chceme-li budovat zdravotnictví a vědu 21. století, potřebujeme nejen více financí a technologií, ale hlavně lidský rozměr. Kulturu, která nepřehlíží slabost, ale staví na spolupráci, respektu a dlouhodobé udržitelnosti. Protože v konečném důsledku žádná inovace nenahradí zdravý lidský vztah – ať u lůžka pacienta, nebo v laboratoři.


Zdroje:
Colgan, D., Christopher, M., Bowen, S., Brems, C., Hunsinger, M., Tucker, B., … & Dapolonia, E. (2019). Mindfulness-based wellness and resilience intervention among interdisciplinary primary care teams: a mixed-methods feasibility and acceptability trial. Primary Health Care Research & Development, 20. https://doi.org/10.1017/s1463423619000173

El‐Ibiary, S., Yam, L., & Lee, K. (2017). Assessment of burnout and associated risk factors among pharmacy practice faculty in the united states. American Journal of Pharmaceutical Education, 81(4), 75. https://doi.org/10.5688/ajpe81475

Gisick, L., Korentsides, J., Keebler, J., Lazzara, E., Greilich, P., & Matulevicius, S. (2024). The impact of individual and team‐level variables on burnout in healthcare providers. Human Factors and Ergonomics in Manufacturing & Service Industries, 35(1). https://doi.org/10.1002/hfm.21060

Hancock, J., Hall, R., & Flowerdew, G. (2019). Burnout in the intensive care unit: it’s a team problem. Canadian Journal of Anesthesia/Journal Canadien D Anesthésie, 66(4), 472-473. https://doi.org/10.1007/s12630-018-01285-5

Hancock, J., Witter, T., Comber, S., Daley, P., Thompson, K., Candow, S., … & Kits, O. (2020). Understanding burnout and moral distress to build resilience: a qualitative study of an interprofessional intensive care unit team. Canadian Journal of Anesthesia/Journal Canadien D Anesthésie, 67(11), 1541-1548. https://doi.org/10.1007/s12630-020-01789-z

Laitinen, A. and Särkelä, A. (2018). Four conceptions of social pathology. European Journal of Social Theory, 22(1), 80-102. https://doi.org/10.1177/1368431018769593

Olson, K., Kemper, K., & Mahan, J. (2015). What factors promote resilience and protect against burnout in first-year pediatric and medicine-pediatric residents?. Journal of Evidence-Based Complementary & Alternative Medicine, 20(3), 192-198. https://doi.org/10.1177/2156587214568894

Panagioti, M., Panagopoulou, E., Bower, P., Lewith, G., Kontopantelis, E., Chew‐Graham, C., … & Esmail, A. (2017). Controlled interventions to reduce burnout in physicians. Jama Internal Medicine, 177(2), 195. https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2016.7674

Prasad-Reddy, L., Kaakeh, R., & McCarthy, B. (2020). Burnout among health system pharmacists: presentation, consequences, and recommendations. Hospital Pharmacy, 56(4), 374-377. https://doi.org/10.1177/0018578720910397

Weiss, S., Weiss, L., Clayton, R., Ruble, M., & Cole, J. (2023). The relationship between pharmacist resilience, burnout, and job performance. Journal of Pharmacy Practice, 37(3), 644-649. https://doi.org/10.1177/08971900231164886

Willard‐Grace, R., Hessler, D., Rogers, E., Dubé, K., Bodenheimer, T., & Grumbach, K. (2014). Team structure and culture are associated with lower burnout in primary care. The Journal of the American Board of Family Medicine, 27(2), 229-238. https://doi.org/10.3122/jabfm.2014.02.130215

Mrkněte také na MEN IN NURSING CZ...

VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:

Nejnovější publikace/prezentace:

•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.

KOSMONAUTIKA - Účast na projektech (Aquakosmow10, SIRIUS)

•Bernardová Sýkorová, K., Chroustová, E., Klosová, M., Boháček, P., Bahbouh, R., & Höschlová, E. (2024). Social research and sociomapping: Advantage of implementing the social action research model into the “SIRIUS 2017 – 2027 International Project”. Paper presented at the IAF/IAA Space Life Sciences Symposium, 75th International Astronautical Congress (IAC 2024). https://doi.org/10.52202/078355-0075
•Bernardová Sýkorová, K., Chroustová, E., Boháček, P., Klosová, M., Zubková, A., Krásná, K., Stibor, V., Laštovková, J., Höschlová, E., & Bahbouh, R. (2020-2023). Aplikace psychosociálního přístupu k identifikaci a posílení adaptačních mechanismů člověka během dlouhodobých pilotovaných kosmických letů do hlubokého vesmíru. https://starfos.tacr.cz/projekty/TL03000257#project-main
•Bernardová, K., Čípková, P., Boháček, P., Chroustová, E., Klosová, M., Krásná, K., Stibor, V., & Zubková, A. (2023) Comprehensive analysis of the level of psychosocial conditions and functioning of the space crew in the 3rd simulated space flight to the Moon of the SIRIUS-21 crew (Research report). Praha: TAČR. RIV/44555601:13510/23:43898222. https://starfos.tacr.cz/vysledky-vyzkumu/RIV%2F44555601%3A13510%2F23%3A43898222#result-main