O MNĚ

Povoláním jsem všeobecná sestra - specialista. Kromě toho se mnoho let věnuji popularizaci vědy. Rád píšu a hovořím zejména o aplikaci poznatků získaných z vesmírného programu do péče o pacienty na Zemi. Pracuji jako zdravotnický specialista, výzkumník a odborný konzultant v oblasti kosmického výzkumu, kde v rámci tzv. analogových simulací kosmických misí zkoumám problematiku lidských potřeb v extrémních podmínkách. Své znalosti a zkušenosti se snažím uplatňovat v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví, konkrétně v sociálním akčním výzkumu v exponovaných profesích, kde se zaměřuji zejména na problematiku odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže.

Komunikace vědy:

"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."

ČLÁNKY A ODKAZY:

Friday, November 8, 2024

Když věda vydělává II.: Věda o lidech - Jak humanitní vědy tvoří novou generaci podnikatelů

Co mají společného psychologie, ekonomie a úspěšné firmy? Možná víc, než byste si mysleli. Science-Based Business není jen o technologiích a přírodních vědách, ale také o tom, jak rozumíme lidem, organizacím a společenským procesům. Humanitní vědy, jako jsou psychologie, ekonomie sociologie a management, se stávají klíčovými nástroji pro vytváření efektivních podnikatelských strategií, které jsou založeny na důkladném pochopení lidského chování a rozhodování.

Historie a význam vědy v humanitních oborech...

V České republice jsou humanitní vědy často neprávem podceňovány, přestože mají významný potenciál přispět k rozvoji podnikání a společnosti. 

Poznatky z humanitních věd vždy hrály důležitou roli v rozvoji společností. Psychologie například pomáhá lépe řídit lidské zdroje a vytvářet efektivnější pracovní prostředí, zatímco ekonomie přispívá k tvorbě podnikatelských strategií a rozhodovacích procesů. Behaviorální ekonomie, která vznikla na pomezí psychologie a ekonomie, přinesla revoluční přístup k porozumění tomu, jak lidé činí ekonomická rozhodnutí. Tento přístup umožnil firmám lépe pochopit své zákazníky a zaměstnance a efektivněji reagovat na jejich potřeby.

Příklady Science-Based Business v humanitních vědách...

Existuje řada firem a organizací, které využívají vědecké metody z psychologie, ekonomie a managementu k zlepšení výkonnosti a rozhodování. Například Hogan Assessments je známá poradenská společnost, která využívá psychometrii při náboru a hodnocení zaměstnanců, aby pomohla firmám identifikovat a rozvíjet talenty. Firma Behavioral Insights Team, známá také jako "Nudge Unit," využívá behaviorální vědy k tvorbě veřejné politiky a pomáhá vládám a organizacím vytvářet efektivnější programy a politiky.

Boston Consulting Group (BCG) pak využívá ekonomické modelování a poznatky z behaviorální ekonomie, aby pomohla firmám zlepšovat jejich strategie a optimalizovat firemní procesy. Tyto příklady ukazují, že vědecký přístup v humanitních vědách může být velmi úspěšně aplikován nejen ve veřejném sektoru, ale i v komerčním prostředí.

Překlenutí vědeckých poznatků do praxe...

Humanitní vědy poskytují nástroje a metody, které umožňují firmám lépe pochopit složité procesy uvnitř organizací a efektivněji řídit lidské zdroje. Například ekonomické modely mohou pomoci předvídat chování na trzích, zatímco behaviorální vědy přispívají k lepšímu pochopení toho, jak motivovat zaměstnance nebo zákazníky. Přestože je aplikace teoretických konceptů na reálné podnikání často složitá, firmy, které dokážou tyto poznatky úspěšně využít, získávají významnou konkurenční výhodu.

Výzvy a budoucí příležitosti...

Cesta k plnému využití potenciálu humanitních věd v podnikání však není bez překážek. Jedním z hlavních problémů je složitost aplikace vědeckých poznatků do praxe a potřeba přizpůsobit teorie konkrétním podmínkám a situacím. Nicméně význam behaviorálních věd v marketingu, personalistice a ekonomii stále roste a ukazuje, že humanitní vědy mají v byznysu své pevné místo.

Mnoho oblastí, které byly dříve považovány za "měkké vědy", dnes hraje klíčovou roli ve zlepšování výkonnosti firem a státní správy. Behaviorální ekonomie, aplikovaná psychologie nebo sociologie organizace se stávají nezbytnými nástroji pro moderní management a strategické rozhodování.

Závěr...

V České republice je důležité změnit pohled na humanitní vědy a ocenit jejich přínos. 

Věda v humanitních oborech má skutečný potenciál měnit svět podnikání stejně zásadně jako technologie a přírodní vědy. Firmy, které dokážou propojit vědecké poznatky z psychologie, ekonomie a managementu s každodenními rozhodnutími, mají šanci vytvořit efektivnější a udržitelnější obchodní modely. Možná je tedy čas, abychom humanitní vědy přestali vnímat jako něco méně hodnotného a začali je chápat jako klíčový nástroj pro tvorbu úspěšného a udržitelného podnikání.

Monday, October 21, 2024

Když věda vydělává I.: Jak přírodní vědy a technologie tvoří budoucnost podnikání

Jak se stalo, že věda a podnikání začaly spolupracovat a přinášejí nám budoucnost, kterou dříve slibovala jen sci-fi? Science-Based Business je koncept, který kombinuje hluboké vědecké poznatky s podnikatelským přístupem a přetváří svět kolem nás. Jedním z příkladů je společnost SpaceX, která s využitím vědeckých poznatků a inženýrských inovací změnila podobu kosmického průmyslu. SpaceX se svou vizí snížení nákladů na kosmické lety a otevření vesmíru pro nové příležitosti ukazuje, jak velký potenciál má propojení vědy a podnikání.

Historický přehled...

Podnikání založené na vědě není žádnou novinkou. Už během průmyslové revoluce hrály vědecké objevy zásadní roli při formování nových odvětví a společností. Vynález elektřiny, telefonu nebo počítače vedl k vytvoření zcela nových trhů a oborů, které do té doby neexistovaly. Elektřina například přinesla zásadní změny v každodenním životě i v průmyslu a stala se základem moderní společnosti. Počítače a výpočetní technika se staly hnací silou technologického pokroku druhé poloviny 20. století a otevřely dveře digitálnímu věku. Věda se tak stala nepostradatelným motorem, který posunul hranice možného a položil základy pro současné technologické inovace.

Příklady Science-Based Business v přírodních vědách a technologiích...

Mnohé společnosti dokázaly využít vědecké poznatky k vytvoření úspěšných obchodních modelů. Tesla, například, využívá pokročilý výzkum v oblasti elektromobility a obnovitelných zdrojů energie. Díky kombinaci technologií baterií, umělé inteligence a moderního designu se Tesla stala symbolem inovací, které mění automobilový průmysl a podporují přechod k udržitelným formám dopravy.

Biotechnologická společnost Moderna je dalším skvělým příkladem. Využitím mRNA technologie při vývoji vakcín se Moderna dostala do centra pozornosti během pandemie COVID-19. Tato inovace nejen zachránila nespočet životů, ale také ukázala, jak rychle mohou být vědecké poznatky přeneseny do praktických řešení.

DeepMind je další příklad společnosti, která využívá umělou inteligenci k řešení složitých problémů. DeepMind se proslavila tím, že její algoritmy porazily nejlepší hráče ve hře Go, ale jejich největší přínos spočívá v aplikacích v medicíně a průmyslu, například ve zlepšení diagnostiky nebo optimalizaci průmyslových procesů.

Výzvy a příležitosti...

Cesta od vědeckého objevu k praktickému podnikatelskému modelu však není jednoduchá. Přenos vědeckých poznatků do praxe vyžaduje značné investice do výzkumu a vývoje (R&D), což s sebou nese i velká rizika. Mnoho projektů nikdy neuzří světlo světa, a to buď kvůli technologickým překážkám, nebo kvůli ekonomické neudržitelnosti. Přesto jsou tyto snahy klíčové pro pokrok – tam, kde se věda setkává s podnikáním, vznikají nová pracovní místa, řeší se globální problémy a posouvají se hranice lidských možností.

Zároveň zde existují obrovské příležitosti. Science-Based Business může hrát klíčovou roli při řešení výzev, jako je změna klimatu, zdravotní krize nebo energetická udržitelnost. Firmy, které dokážou propojit vědecké inovace s reálnými potřebami trhu, mají potenciál měnit svět k lepšímu.

Závěr...

Věda a podnikání, pokud spolupracují, mohou přetvořit naše životy způsobem, o kterém jsme si kdysi mohli jen nechat zdát. Příklady jako Tesla, Moderna nebo DeepMind ukazují, že vědecké objevy mají obrovský potenciál ovlivnit naše každodenní životy a zlepšit svět kolem nás. Možná se tak nabízí otázka – jaké další oblasti podnikání budou vědou transformovány v blízké budoucnosti? A jaký bude váš podíl na této změně?

Monday, October 7, 2024

Vesmírné sestry: Jak ošetřovatelství pomáhá astronautům dobývat vesmír

Představte si, že sedíte v malé vesmírné lodi, kde gravitace přestává existovat. Vaše tělo se ocitá ve stavu beztíže (mikrogravitace), tekutiny ve vašem těle se začnou přesouvat, svaly postupně ochabují, kosti slábnou a srdeční tep se zpomaluje. Zároveň se ocitáte v uzavřeném prostředí, daleko od Země, v izolaci od rodiny a přátel. Pro mnoho z nás je to scénář, který vypadá jako něco ze sci-fi, ale pro astronauty je to realita. Jak ale v těchto náročných podmínkách zajišťujeme, aby zůstali zdraví a v plné kondici pro plnění svých úkolů? Odpovědí je věda o ošetřovatelství, která se zcela přizpůsobuje těmto extrémním podmínkám vesmíru.

Vesmírná medicína a ošetřovatelství: Společné dobývání vesmíru...

Od doby, kdy lidstvo začalo vysílat své první zástupce za hranice atmosféry, vyvstala otázka: Jak na to budou lidská těla reagovat? Jak dlouho může člověk vydržet ve stavu beztíže? A co se stane s naším zdravím, když strávíme měsíce, ne-li roky mimo zemskou gravitaci?

V 60. letech minulého století, v době prvních vesmírných letů, se začala objevovat specializovaná role vesmírné sestry (space nurse). Jednou z prvních, které se do této role postavily, byla Dee O'Hara, sestra, která se starala o americké astronauty. Od té doby se ošetřovatelství ve vesmíru vyvíjelo ruku v ruce s lékařským výzkumem a technologií.

Jedna z hlavních výzev, kterým astronauti čelí, je adaptace na mikrogravitaci. Lidské tělo je dokonale přizpůsobeno gravitaci Země – naše svaly a kosti jsou neustále v zátěži, tekutiny v těle proudí směrem dolů a naše tělo si udržuje stabilní rovnováhu. Ve vesmíru se ale vše mění.

Jak se tělo přizpůsobuje mikrogravitaci...

V mikrogravitaci přestává gravitace působit na tekutiny v těle, což způsobuje jejich přesun do horní části těla. To vede k otokům obličeje a pocitu „ucpaného nosu“, jak často popisují astronauti. Srdce, které je zvyklé pumpovat krev proti gravitaci, nyní pracuje v mnohem jednodušších podmínkách, což vede k jeho oslabení. Kosti a svaly, které již nejsou zatíženy, začnou postupně ochabovat – astronauti mohou ztratit až 1 % své kostní hmoty za měsíc!

A právě zde přichází na řadu ošetřovatelská věda (nursing science). Vědci jako Martha E. Rogers a Callista Roy přinášejí teoretické modely, které nám pomáhají pochopit, jak lidské tělo reaguje na vesmírné podmínky. Rogersové  "teorie jednotných lidských bytostí" vnímá astronauty jako součást širšího prostředí – energetická pole, která se neustále mění a ovlivňují. Tělo astronauta je tedy ve stálé interakci s mikrogravitací, kosmickým zářením a omezeným prostorem vesmírné lodi.

Například, když astronaut začne pociťovat svalovou slabost, není to jen důsledek beztíže, ale interakce mezi jeho tělem a prostředím, ve kterém se nachází. Sestry proto musí pracovat na udržování rovnováhy těchto „energetických polí“ pomocí speciálních cvičení, diety a technik zvládání stresu.

Adaptační model ve vesmíru: Přizpůsobení astronautů extrémním podmínkám...

Dalším modelem, který se ve vesmírném ošetřovatelství osvědčil, je adaptační model Callisty Roy. Tento model se zaměřuje na to, jak se lidé přizpůsobují změnám ve svém prostředí. A kde jinde by byly změny radikálnější než ve vesmíru? Astronauti se musí přizpůsobit nejen fyzickým změnám, ale i psychologickým výzvám – například izolaci, odloučení od rodiny, změnám ve spánkových vzorech a neustálému stresu z náročných úkolů.

V tomto modelu hraje klíčovou roli adaptační strategie. Sestry a další zdravotníci pomáhají astronautům překonávat stres tím, že s nimi pracují na mentální odolnosti, organizaci denního režimu a udržování sociálních kontaktů prostřednictvím komunikačních technologií. Zároveň se pečlivě sledují fyziologické parametry, jako je krevní tlak, srdeční frekvence a svalová hmota, aby bylo možné rychle reagovat na případné komplikace.

Co nás čeká v budoucnu: Vesmírné mise na Mars a ošetřovatelství...

S rozvojem vesmírných technologií, kdy mise na Mars už nejsou jen otázkou sci-fi, ale reálnou budoucností, bude ošetřovatelství hrát ještě důležitější roli. Jak se budou astronauti připravovat na dlouhodobé pobyty ve vesmíru, kde nebudou mít přístup k okamžité lékařské péči, bude třeba vytvořit nové protokoly a technologie

Sestry, spolu s lékaři a biomedicínskými inženýry budou muset rozvíjet schopnosti monitorování na dálku, nové metody péče v extrémních podmínkách a snad i způsoby, jak pomáhat astronautům při rehabilitaci po návratu na Zemi, kde budou muset znovu adaptovat své tělo na gravitaci.

Vesmírné sestry: Povolání budoucnosti...

Budoucí vesmírné mise nebudou jen o technice a vědě. Budou o lidech – a o tom, jak zajistit, aby byli zdraví, silní a připravení zvládnout náročné úkoly, které před nimi budou stát. Ať už to bude na Měsíci, nebo na Marsu, role ošetřovatelství bude nezbytnou součástí úspěchu těchto misí.

Takže až budete příště sledovat start rakety s posádkou, vzpomeňte si na to, že někde v pozadí jsou také pracují také zdravotní sestry, které mají na starosti, aby ti, kteří nás vedou do neznáma, zůstali zdraví a silní. Možná budeme jednoho dne svědky vzniku zcela nového povolání: vesmírná sestra.

VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:

Nejnovější publikace/prezentace:

•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.