BedRest studie, neboli výzkum vlivu dlouhodobého upoutání člověka na lůžko je jednou z metod, která je využívána k simulaci fyziologických účinků mikrogravitace na lidský organismus. Během mnoha let výzkumů vědci získali velké množství cenných poznatků, které nalézají své uplatnění nejen v kosmonautice, ale také v běžné, klinické medicíně a v ošetřovatelské péči o pacienty na Zemi. Celá problematika je natolik zajímavá, že určitě stojí za to, věnovat jí velkou pozornost i v budoucnu...
Zatímco fyziologické účinky krátkodobého pobytu člověka v prostředí mikrogravitace, jsou díky misím raketoplánů, či pobytům lidí na kosmických stanicích, relativně dobře popsány, vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru, s sebou nese stále mnoho otázek. Nejdelší souvislý pobyt na oběžné dráze absolvoval Valerij Poljakov (437 dní). Nejnovějšími "rekordmany" jsou v tomto ohledu Scott Kelly a Michail Kornienko, Kteří na ISS strávili souvisle 430 dní. Je jasné, že z hlediska potřeb dlouhodobých kosmických misí, trvajících déle, než 3 roky, jako by tomu bylo např. u misí na Mars, jsou k dispozici údaje, získané jen od malého počtu testovacích "subjektů" a čas, který tito astro/kosmonauti ve vesmíru strávili, také není dostatečný. A tak přicházejí je slovu analogové simulace, jako jsou relativně levné a dobře řiditelné bed-rest studie - neboli studie vlivu dlouhodobého uložení člověka na lůžko, které mají velký význam také z hlediska klinického medicínského výzkumu - tedy pro péči o nás, běžné pacienty. Celý článek byl publikován, na webu Kosmonautix.
(Foto: ESA/DLR)
(Foto: ESA/DLR)