O MNĚ

Povoláním jsem všeobecná sestra - specialista. Kromě toho se mnoho let věnuji popularizaci vědy. Rád píšu a hovořím zejména o aplikaci poznatků získaných z vesmírného programu do péče o pacienty na Zemi. Pracoval jsem jako zdravotnický specialista, výzkumník a odborný konzultant v oblasti kosmického výzkumu, kde jsem v rámci tzv. analogových simulací kosmických misí zkoumal problematiku lidských potřeb v extrémních podmínkách. Své znalosti a zkušenosti se snažím uplatňovat v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví, konkrétně v sociálním akčním výzkumu v exponovaných profesích, kde se zaměřuji zejména na problematiku odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže.

Komunikace vědy:

"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."

ČLÁNKY A ODKAZY:

Thursday, September 5, 2024

Jak zvládat krize ve vesmíru a třeba v nemocnici...?

Ve vesmíru, stejně jako v životě, se věci málokdy dějí podle plánu. Připomeňme si například Apollo 13, jednu z nejdramatičtějších misí kosmického programu, kde se astronauti museli vypořádat s nečekanými problémy, které ohrožovaly jejich životy. A přesto to zvládli. Jak? Byla to právě jejich resilience – schopnost adaptace a překonání překážek – co je udrželo naživu a dovedlo zpátky na Zemi. Tato schopnost je stejně tak důležitá například i pro týmy lékařů bojujících s nepředvídatelnými výzvami ve zdravotnictví. Co můžeme z těchto dvou světů – kosmonautiky a medicíny – odvodit pro naše vlastní životy a organizace, ve kterých pracujeme?

Astronaut v krizové situaci...

Když se podíváme na astronauty, vidíme dokonalý příklad resilience jednotlivce. Vezměme si třeba příběh Jima Lovella, velitele mise Apollo 13. Během letu se ozvala rána a loď se ocitla v kritické situaci – ztráta kyslíku, porucha elektrických systémů, náhle byl cíl přistát na Měsíci nahrazen cílem přežít. Lovell a jeho tým museli zůstat klidní, soustředění a schopní rychle reagovat na měnící se podmínky. Lovellova osobní resilience – jeho schopnost zůstat klidný pod tlakem, nalézt řešení problémů a vést svůj tým – byla klíčem k jejich přežití.

Podobnou odolnost potřebují i lékaři a sestry na jednotkách intenzivní péče, kde se každý den setkávají s krizovými situacemi. Schopnost rozhodovat se rychle a efektivně, pracovat pod extrémním tlakem a přizpůsobovat se neustále měnícím se podmínkám je nezbytná. V obou případech je základem resilience jednotlivce nejen osobní odvaha a odolnost vůči stresu, ale i pevná dovednostní základna a připravenost na nejrůznější scénáře.

Resilience týmu: Spojení dovedností a důvěry...

Nejen jedinci, ale i týmy musí být odolné. Znovu se vraťme k Apollu 13. Tým v řídícím středisku NASA v Houstonu musel pracovat jako jeden celek – každý člen přinášel specifické dovednosti, které byly kriticky důležité. Inženýři se museli spojit, aby našli inovativní řešení, jako například použití improvizovaných filtrů z náhradních dílů, které se nacházely na palubě.

Stejné principy platí i ve zdravotnictví. Představte si chirurgický tým, který operuje pacienta s komplikovaným zraněním. Úspěch takové operace závisí na schopnosti týmu spolupracovat, rychle se přizpůsobit novým okolnostem a efektivně komunikovat. Každý člen týmu – od chirurga po anesteziologa – musí být na své roli nejen odborně připraven, ale také schopný komunikovat a spolupracovat s ostatními v reálném čase. Význam týmové resilience v těchto situacích nelze podcenit.

Resilience projektu: Od mise Apollo k moderní medicíně...

Jak ukazuje mise Apollo 13, i přes pečlivé plánování může projekt čelit nepředvídatelným událostem. Klíčem k úspěchu je flexibilita a schopnost rychle přizpůsobit plány novým podmínkám. Když se při Apollu 13 objevil problém, tým byl schopen znovu přehodnotit své cíle a přizpůsobit se situaci, čímž se zaměřil na bezpečný návrat místo původního přistání na Měsíci.

Podobné příklady můžeme najít ve zdravotnických projektech. Když se objeví nová pandemie nebo jiné zdravotní krize, musí být projektové týmy schopny rychle se přizpůsobit a změnit své priority. Například vývoj vakcíny proti COVID-19 ukázal, jak důležité je rychlé a flexibilní plánování, spolupráce mezi vědci, lékaři a vládami a schopnost rychle aplikovat nové poznatky do praxe. 

Resilience organizace: Organizace, která se dokáže přizpůsobit a inovovat...

A nakonec je zde resilience celé organizace. NASA je příkladem organizace, která se musela znovu a znovu adaptovat a inovovat tváří v tvář novým výzvám. Od nehody Apolla 1 po úspěšné přistání Apolla 11 a následné problémy s Apollem 13 – každá z těchto událostí byla příležitostí k učení a zlepšení.

Ve zdravotnictví vidíme, že nemocnice a zdravotnické organizace, které mají silnou kulturu učení, inovace a spolupráce, jsou schopny lépe zvládat krize, jako byla pandemie COVID-19. Organizace, které podporují své zaměstnance v inovacích, poskytují jasné vedení a mají solidní finanční základnu, mohou rychle reagovat na změny a přizpůsobit se novým výzvám.

Závěr: Poučení pro každého z nás...

Příběhy z kosmonautiky a zdravotnictví nám ukazují, jak zásadní je resilience na všech úrovních – od jednotlivců po celé organizace. Ať už jde o astronauta, který musí improvizovat v krizové situaci, nebo zdravotnický tým, který bojuje s neznámým virem, klíčem k úspěchu je schopnost přizpůsobit se a spolupracovat. To platí nejen ve vesmíru a v nemocnicích, ale i v našich vlastních životech a pracovních prostředích. Resilience není jen schopnost přežít krizi – je to dovednost, kterou můžeme rozvíjet a posilovat, abychom uspěli ve světě, který je plný nečekaných výzev. 

Foto: NASA

Líbí se vám tento článek? Můžu psát i pro vás! Kontakt: human.exploration@gmail.com

VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:

Nejnovější publikace/prezentace:

•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.

KOSMONAUTIKA - Účast na projektech (Aquakosmow10, SIRIUS-21)

•Bernardová Sýkorová, K., Chroustová, E., Boháček, P., Klosová, M., Zubková, A., Krásná, K., Stibor, V., Laštovková, J., Höschlová, E., & Bahbouh, R. (2020-2023). Aplikace psychosociálního přístupu k identifikaci a posílení adaptačních mechanismů člověka během dlouhodobých pilotovaných kosmických letů do hlubokého vesmíru. https://starfos.tacr.cz/projekty/TL03000257#project-main
•Bernardová, K., Čípková, P., Boháček, P., Chroustová, E., Klosová, M., Krásná, K., Stibor, V., & Zubková, A. (2023) Comprehensive analysis of the level of psychosocial conditions and functioning of the space crew in the 3rd simulated space flight to the Moon of the SIRIUS-21 crew (Research report). Praha: TAČR. RIV/44555601:13510/23:43898222. https://starfos.tacr.cz/vysledky-vyzkumu/RIV%2F44555601%3A13510%2F23%3A43898222#result-main