Povoláním jsem všeobecná sestra - specialista. Kromě toho se mnoho let věnuji popularizaci vědy. Rád píšu a hovořím zejména o aplikaci poznatků získaných z vesmírného programu do péče o pacienty na Zemi. Pracoval jsem jako zdravotnický specialista, výzkumník a odborný konzultant v oblasti kosmického výzkumu, kde jsem v rámci tzv. analogových simulací kosmických misí zkoumal problematiku lidských potřeb v extrémních podmínkách. Své znalosti a zkušenosti se snažím uplatňovat v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví, konkrétně v sociálním akčním výzkumu v exponovaných profesích, kde se zaměřuji zejména na problematiku odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže.
Komunikace vědy:
"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."
Po vpádu Ruska na Ukrajinu se spolu s ruskou ekonomikou dostává do izolace i ruská kosmonautika a kosmický průmysl. Zatímco USA realizuje ve spolupráci s partnerskými zeměmi a za účasti komerčních partnerů smělé projekty letů k Měsíci a dál, Rusko už ví, že po konci ISS bude ruská pilotovaná kosmonautika bez legitimního cíle. Nebyli by to Rusové, aby si něco takového připustili. A tak v současné době v Rusku probíhají diskuze o výstavbě nové, čistě ruské kosmické stanice. Jméno stanice by mělo být „ROSS“ (Российская орбитальная служебная станция, Rossijskaja orbitalnaja služebnaja stancija). Již několik měsíců před oznámením Ruska o termínu ukončení účasti na ISS v roce 2024, byly realizovány studie proveditelnosti, které jsou široce diskutovány mezi ruskými akademiky věnujícími se kosmonautice. Jedna z těchto studií se týká i biomedicínských rizik takového projektu. Více na webu Kosmonautix.cz...
Během pandemie Covidu-19 byly miliony lidí uvrženy do nedobrovolné izolace, ať už v podobě home office, karantén nebo přímých zákazů vycházení, a to v míře, jakou jsme třeba u nás od II. světové války nezažili. Věda teprve shromažďuje poznatky a diskutuje o tom, jaké následky bude mít toto nelehké období na fyzické a duševní zdraví lidí. Svými zkušenostmi a výsledky mnohaletého výzkumu k tomu může přispět i kosmonautika.
Od šedesátých let 20. století až do dneška probíhají v laboratořích na celém světě experimenty, v jejichž rámci jsou celé týdny nebo i měsíce izolovány malé skupiny lidí v uzavřeném prostředí, kde simulují dlouhodobé kosmické mise. Vliv izolace na člověka je sledován také v rámci reálných kosmických misí, v současné době třeba na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Co jsme se za léta výzkumu o účincích izolace na psychiku a zdraví lidí dozvěděli? A čemu nám to bude?
•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.
KOSMONAUTIKA - Účast na projektech (Aquakosmow10, SIRIUS-21)
•Bernardová Sýkorová, K., Chroustová, E., Boháček, P., Klosová, M., Zubková, A., Krásná, K., Stibor, V., Laštovková, J., Höschlová, E., & Bahbouh, R. (2020-2023). Aplikace psychosociálního přístupu k identifikaci a posílení adaptačních mechanismů člověka během dlouhodobých pilotovaných kosmických letů do hlubokého vesmíru. https://starfos.tacr.cz/projekty/TL03000257#project-main
•Bernardová, K., Čípková, P., Boháček, P., Chroustová, E., Klosová, M., Krásná, K., Stibor, V., & Zubková, A. (2023) Comprehensive analysis of the level of psychosocial conditions and functioning of the space crew in the 3rd simulated space flight to the Moon of the SIRIUS-21 crew (Research report). Praha: TAČR. RIV/44555601:13510/23:43898222.
https://starfos.tacr.cz/vysledky-vyzkumu/RIV%2F44555601%3A13510%2F23%3A43898222#result-main
Věda a výzkum - Souhrn všech projektů/publikací/výsledků :
