O MNĚ

Povoláním jsem všeobecná sestra - specialista. Kromě toho se mnoho let věnuji popularizaci vědy. Rád píšu a hovořím zejména o aplikaci poznatků získaných z vesmírného programu do péče o pacienty na Zemi. Pracuji jako zdravotnický specialista, výzkumník a odborný konzultant v oblasti kosmického výzkumu, kde v rámci tzv. analogových simulací kosmických misí zkoumám problematiku lidských potřeb v extrémních podmínkách. Své znalosti a zkušenosti se snažím uplatňovat v oblasti lidských zdrojů ve zdravotnictví, konkrétně v sociálním akčním výzkumu v exponovaných profesích, kde se zaměřuji zejména na problematiku odolnosti zdravotnických týmů v podmínkách zátěže.

Komunikace vědy:

"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."

ČLÁNKY A ODKAZY:

Monday, January 16, 2017

DNA Sequencing na palubě ISS


 Co se biomedicínských a technologických výzkumných projektů týče, byl loňský rok na palubě Mezinárodní kosmické stanice nesmírně zajímavý. Na palubě kosmické laboratoře byla realizovaná také celá řada experimentů, týkajících se oboru genetiky a oblastí s ní souvisejících.
Vůbec poprvé v historii, astronauti na oběžné dráze Země otestovali metodu tzv. DNA sekvenování. Nejde v podstatě o nic jiného, než o čtení pořadí nukleotidů ve struktuře DNA. Pomocí této metody je například možné přesně identifikovat různé mikroorganismy, které Mezinárodní kosmickou stanici osidlují. Na zařízení byla testována analýza vzorků virů, bakterií, ale také biologický materiál pocházející od myší. Je o jeden z celé řady technologických experimentů, který má ukázat možnosti a možná úskalí použití této technologie v rámci kosmických letů.


Díky metodě DNA sekvencování mohou astronauti přímo ve vesmíru diagnostikovat celou čadu onemocnění, nebo mohou identifikovat například mikroby, osidlující palubu Mezinárodní kosmické stanice a stanovit, zda pro posádku představují zdravotní riziko, či ne. Toto miniaturizované zařízení, můža v budoucnu sehrát důležitou úlohu v ochraně zdravotního stavu astronautů,  během dlouho trvajícího kosmického letu, jako je např. cesta na Mars. Budoucí průzkumníci vesmíru, budou moci tuto technologii využít také pro případné identifikování případné mimozemské formy života, založené na DNA.
Vývoj stále pokračuje. "Využití zařízení v mikrogravitaci však stále komplikují některé problémy", jak vysvětluje Aaron Burton, vedoucí výzkumného projektu NASA. "Jedním z těchto problémů jsou například drobné bublinky vzduchu v tekutině. Na Zemi bublinky v roztoku vystoupají k hladině, odkud jsou odebrány za pomocí centrifugy, avšak ve vesmíru je chování vzduchových bublin mnohem méně předvídatelné. Tyto bubliny pak blokují nanopóry a znemožňují tak práci zařízení." Je ale jen otázka času, kdy se tyto drobné potíže podaří vyřešit.

Za zmíňku stojí, že kromě Mezinárodní kosmické stanice, bylo toto zařízení testováno také pod vodou a sice na palubě podmořské laboratoře Aquarius na Floridě, kterou NASA využívá k výcviku astronautů a vývoji postupů a technologií pro budoucí kosmické mise, v rámci programu NEEMO-NASA Extreme Environment Operations.

Zdroje/Foto:
http://spaceflight101.com/iss-expedition-48/biomolecule-sequencer-test-run/

VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:

Nejnovější publikace/prezentace:

•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.