Letadlo zmizelo z radaru a nehlásí se a řízení letového provozu vyhlašuje pohotovost. Krátce na to přichází od složek integrovaného záchranného systému zpráva o tom, že na poli za městem leží doutnající trosky. Na místo vyráží záchranáři, ale, bohužel, už není koho zachraňovat. Letecké neštěstí nikdo nepřežil.
A tak se rozbíhá mašinerie vyšetřování. Hledá se černá skříňka, kompletují trosky, vyslýchají svědci a vše se důkladně dokumentuje. Z obětí toho moc nezbylo. Po zadokumentování polohy tělesných ostatků členů posádky a cestujících jsou těla naložena do pytlů a odvezena k pitvě, kde bude probíhat zejména jejích identifikace. Ale nejen to.
I když všichni účastníci neštěstí zahynuli, mohou toho k průběhu neštěstí hodně říci. V moderní forenzní medicíně totiž existují laboratorní metody, které dokáží určit somatický, ale i do jisté míry psychický stav obětí nehody.
Psal se rok 1964, když MUDr. František Vorel, CSc., zakladatel československého soudního leteckého lékařství, spolu se svým týmem vyvinul speciální biochemickou metodu, určenou k hodnocení somatického a psychického stavu osádky v krátké době před smrtí.
Metoda "vyšetření předsmrtného stresu" se používá v rámci vyšetřování leteckých nehod, zejména k objasňování okolností těsně před nehodou. Zjednodušeně řečeno jde o to zjistit zda smrt přišla náhle, nečekaně, nebo jestli pilot bojoval o holý život.
Ostatky obětí neštěstí jsou převezena na pracoviště soudního lékařství, kde jsou z nich v rámci pitvy odebrány vzorky tkání z mozku, jater, srdce a některého ze svalů. Je třeba dodat, že nevadí ani vysoká míra devastace ostatků (kromě hniloby). Důležitá je však jedna věc... A to, že smrt musí přijít okamžitě. Agonální stav a chemické pochody, které se při něm ve tkáních zemřelých dějí, by znehodnotil výsledek. Odebrané vzorky jsou bez fixace zmrazeny na teplotu -20°C.
A co se zjišťuje? Určitou dobu po smrti totiž ve tkáních zůstávají stopy po změnách metabolismu, ke kterým došlo těsně před smrtí. Ty mohou odrážet jednak psychický stav pilota, stres. Měří se například hladiny glukózy a zejména stresových hormonů v krvi. Měl pilot velký strach? Velké bolesti? Změny v hladinách kyseliny mléčné zase ukazují na hypoxii, neboli nedostatek kyslíku v krvi, nebo velké gravitační přetížení či fyzickou námahu při zvládání kritické situace během letu.
A tak forenzní letecká medicína pomáhá složit dohromady mozaiku, která nakonec vede k odhalení příčiny leteckého neštěstí.
I když všichni účastníci neštěstí zahynuli, mohou toho k průběhu neštěstí hodně říci. V moderní forenzní medicíně totiž existují laboratorní metody, které dokáží určit somatický, ale i do jisté míry psychický stav obětí nehody.
Psal se rok 1964, když MUDr. František Vorel, CSc., zakladatel československého soudního leteckého lékařství, spolu se svým týmem vyvinul speciální biochemickou metodu, určenou k hodnocení somatického a psychického stavu osádky v krátké době před smrtí.
Metoda "vyšetření předsmrtného stresu" se používá v rámci vyšetřování leteckých nehod, zejména k objasňování okolností těsně před nehodou. Zjednodušeně řečeno jde o to zjistit zda smrt přišla náhle, nečekaně, nebo jestli pilot bojoval o holý život.
Ostatky obětí neštěstí jsou převezena na pracoviště soudního lékařství, kde jsou z nich v rámci pitvy odebrány vzorky tkání z mozku, jater, srdce a některého ze svalů. Je třeba dodat, že nevadí ani vysoká míra devastace ostatků (kromě hniloby). Důležitá je však jedna věc... A to, že smrt musí přijít okamžitě. Agonální stav a chemické pochody, které se při něm ve tkáních zemřelých dějí, by znehodnotil výsledek. Odebrané vzorky jsou bez fixace zmrazeny na teplotu -20°C.
A co se zjišťuje? Určitou dobu po smrti totiž ve tkáních zůstávají stopy po změnách metabolismu, ke kterým došlo těsně před smrtí. Ty mohou odrážet jednak psychický stav pilota, stres. Měří se například hladiny glukózy a zejména stresových hormonů v krvi. Měl pilot velký strach? Velké bolesti? Změny v hladinách kyseliny mléčné zase ukazují na hypoxii, neboli nedostatek kyslíku v krvi, nebo velké gravitační přetížení či fyzickou námahu při zvládání kritické situace během letu.
A tak forenzní letecká medicína pomáhá složit dohromady mozaiku, která nakonec vede k odhalení příčiny leteckého neštěstí.
Zdroje:
http://kriminalistika.eu/stres/stres1.html
https://21stoleti.cz/2004/03/19/medicina-proti-zaludnostem-letani/
Ilustrační foto:
http://www.planes.cz/cs
