Vítejte****11 hluchých mužů...****Dee O´ Hara - Vrchní sestra astronautů...****Neuralink video****Polštářové studie - aneb pohyb je život****KOSMONAUTIX: Vliv umělé gravitace na zdraví astronautů****KOSMONAUTIX: Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci****Proč do vesmíru posíláme lidské tkáně na čipech?****Kosmické Léky - Imunoterapie z Vesmíru****Mozek jako zbraň****Přeji příjemné čtení :-)

Editoral...

Jak využíváme poznatky z oblasti kosmonautiky, nebo z válečné medicíny v léčbě a péči o běžné pacienty? Přežití člověka v extrémních prostředích, odolnost a zvládání mimořádných situací. Nejnovější informace v oblasti neurověd, kognitivních a behaviorálních věd. Člověk jako lidská bytost a péče o jeho zdraví a jeho potřeby - tedy Nursng Science, neboli ošetřovatelství jako věda a jeho teorie, praxe a jeho nejnovější poznatky ... To všechno jsou témata, která mě nepřestávají fascinovat ... Doufám, že mé blogy zaujmou i vás :-)

PS: Mé blogy, zaměřené na ošetřovatelství Men In Nursing CZ a RN nursing lifestyle, najdete v pravé dolní části stránky... :-)

Sunday, July 24, 2016

Heart Cells - Kmenové buňky na ISS

The Heart Cells Study – Effects of Microgravity on Stem Cell-Derived Cardiomyocytes – To je název studie, realizované na palubě Mezinárodní kosmické stanice, která zkoumá negativní vliv pobytu v prostředí mikrogravitace na kondici kardiovaskulárního systému. Dochází k celkovému oslabování srdce, zhoršování kontraktility srdeční svaloviny ve které dochází ke změnám na buněčné úrovni. Studie Heart Cells tyto změny zkoumá. Lepší porozumění tomu, jak se srdeční buňky  – kardiomyocyty – ve vesmíru mění, poskytne informace například k dalšímu výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, vývoji léků a protiopatření proti negativním účinkům kosmického letu. Tyto nové poznatky tedy poslouží lidem jak ve vesmíru, tak i na Zemi.

Jenže, jak dělat výzkum na živých lidských srdečních buňkách? Je to zejména problém etický. I kdyby bylo k dispozici dostatek živé lidské srdeční tkáně, bylo by velmi problematické, aby buňky bez úhony přežily zátěž, spojenou se startem a přepravou na ISS. Jistě, jsou tu ještě zvířecí modely, ty mohou do určité míry posloužit, ale nicméně tam jsou oproti lidské tkáni jisté rozdíly, které tyto buňky činí k výzkumu méně vhodné.

Výzkumný projekt Heart Cells na to však jde jinak. Využívá totiž tzv. pluripotentní kmenové buňky které jsou vyvíjené pro nové metody terapie kardiovaskulárních onemocnění. Tyto kmenové buňky byly odebrány z kožní tkáně od různorodé skupiny dobrovolníků. Buněčné kultury jsou na palubě ISS uchovávány za konstantních podmínek (např. v konstantní teplotě 37°C a atmosférou s 5% CO2) ve speciálním inkubátoru SABL - Space Automated Bioproduct Lab – novém výzkumném zařízení, vyvinutém pro použití na palubě Mezinárodní kosmické stanice, pro pro základní i komerční výzkum, ale také pro účely vzdělávací. Jedná se o do dosti značné míry zařízení univerzální, určené pro uchovávání buněčných kultur a realizaci biologických experimentů s bakteriemi, kvasinkami, řasami, houbami, viry, zvířecími buňkami tkáněmi, i malými rostlinami.

Vzorky jsou v komoře sledovány pomocí HD zobrazovacích metod. Po ukončení experimentu se tyto vzorky vrátí na Zemi, kde budou podrobeny dalšímu zkoumání.
 
Porozumění změnám, ke kterým dochází v buňkách srdečního svalu bude mít velký přínos i pro výzkum, týkající se kardiovaskulárního systému na Zemi. Co si budeme povídat. Faktem prostě je to, že onemocnění srdce, je vedoucí příčinou smrti v mnoha zemích světa.
 
zdroj: http://spaceflight101.com/dragon-spx9/cargo-overview/
      http://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/1914.html
foto: BioServe/University of Colorado, NASA

Wednesday, July 13, 2016

Když mrtví promluví

Letadlo zmizelo z radaru a nehlásí se a řízení letového provozu vyhlašuje pohotovost. Krátce na to přichází od složek integrovaného záchranného systému zpráva o tom, že na poli za městem leží doutnající trosky. Na místo vyráží záchranáři, ale, bohužel, už není koho zachraňovat. Letecké neštěstí nikdo nepřežil.

A tak se rozbíhá mašinerie vyšetřování. Hledá se černá skříňka, kompletují trosky, vyslýchají svědci a vše se důkladně dokumentuje. Z obětí toho moc nezbylo. Po zadokumentování polohy tělesných ostatků členů posádky a cestujících jsou těla naložena do pytlů a odvezena k pitvě, kde bude probíhat zejména jejích identifikace. Ale nejen to.

I když všichni účastníci neštěstí zahynuli, mohou toho k průběhu neštěstí hodně říci. V moderní forenzní medicíně totiž existují laboratorní metody, které dokáží určit somatický, ale i do jisté míry psychický stav obětí nehody.

Psal se rok 1964, když MUDr. František Vorel, CSc., zakladatel československého soudního leteckého lékařství, spolu se svým týmem vyvinul speciální biochemickou metodu, určenou k hodnocení somatického a psychického stavu osádky v krátké době před smrtí.

Metoda "vyšetření předsmrtného stresu" se používá v rámci vyšetřování leteckých nehod, zejména k objasňování okolností těsně před nehodou. Zjednodušeně řečeno jde o to zjistit  zda  smrt přišla náhle, nečekaně, nebo jestli pilot bojoval o holý život.

Ostatky obětí neštěstí jsou převezena na pracoviště soudního lékařství, kde jsou z nich v rámci pitvy odebrány vzorky tkání z mozku, jater, srdce a některého ze svalů. Je třeba dodat, že nevadí ani vysoká míra devastace ostatků (kromě hniloby). Důležitá je však jedna věc... A to, že smrt musí přijít okamžitě. Agonální stav a chemické pochody, které se při něm ve tkáních zemřelých dějí, by znehodnotil výsledek. Odebrané vzorky jsou bez fixace zmrazeny na teplotu -20°C.

A co se zjišťuje? Určitou dobu po smrti totiž ve tkáních zůstávají stopy po změnách metabolismu, ke kterým došlo těsně před smrtí. Ty mohou odrážet jednak psychický stav pilota, stres. Měří se například hladiny glukózy a zejména stresových hormonů v krvi. Měl pilot velký strach? Velké bolesti?  Změny v hladinách kyseliny mléčné zase ukazují na hypoxii, neboli nedostatek kyslíku v krvi, nebo velké gravitační přetížení či fyzickou námahu při zvládání kritické situace během letu.

A tak forenzní letecká medicína pomáhá složit dohromady mozaiku, která nakonec vede k odhalení příčiny leteckého neštěstí.

Zdroje:
http://kriminalistika.eu/stres/stres1.html
https://21stoleti.cz/2004/03/19/medicina-proti-zaludnostem-letani/

Ilustrační foto:
http://www.planes.cz/cs