O AUTOROVI

Jsem odborník v oblasti poskytování a řízení zdravotnické péče a výzkumník v oblasti sociálního akčního výzkumu exponovaných profesí a analogových simulací vesmírných misí. Zajímám se o lidské potřeby v extrémních prostředích. Jsem autorem blogů o zdravotnictví a vědě. Rád píšu o využívání poznatků získaných z vesmírného programu v péči o pacienty na Zemi. Jsem propagátorem ošetřovatelství jako vědy. Zajímám se také o lidské zdroje ve zdravotnictví a odolnost zdravotnických týmů ve stresových podmínkách.

Komunikace vědy:

"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."

ČLÁNKY A ODKAZY:

Sunday, July 24, 2016

Heart Cells - Kmenové buňky na ISS

The Heart Cells Study – Effects of Microgravity on Stem Cell-Derived Cardiomyocytes – To je název studie, realizované na palubě Mezinárodní kosmické stanice, která zkoumá negativní vliv pobytu v prostředí mikrogravitace na kondici kardiovaskulárního systému. Dochází k celkovému oslabování srdce, zhoršování kontraktility srdeční svaloviny ve které dochází ke změnám na buněčné úrovni. Studie Heart Cells tyto změny zkoumá. Lepší porozumění tomu, jak se srdeční buňky  – kardiomyocyty – ve vesmíru mění, poskytne informace například k dalšímu výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, vývoji léků a protiopatření proti negativním účinkům kosmického letu. Tyto nové poznatky tedy poslouží lidem jak ve vesmíru, tak i na Zemi.

Jenže, jak dělat výzkum na živých lidských srdečních buňkách? Je to zejména problém etický. I kdyby bylo k dispozici dostatek živé lidské srdeční tkáně, bylo by velmi problematické, aby buňky bez úhony přežily zátěž, spojenou se startem a přepravou na ISS. Jistě, jsou tu ještě zvířecí modely, ty mohou do určité míry posloužit, ale nicméně tam jsou oproti lidské tkáni jisté rozdíly, které tyto buňky činí k výzkumu méně vhodné.

Výzkumný projekt Heart Cells na to však jde jinak. Využívá totiž tzv. pluripotentní kmenové buňky které jsou vyvíjené pro nové metody terapie kardiovaskulárních onemocnění. Tyto kmenové buňky byly odebrány z kožní tkáně od různorodé skupiny dobrovolníků. Buněčné kultury jsou na palubě ISS uchovávány za konstantních podmínek (např. v konstantní teplotě 37°C a atmosférou s 5% CO2) ve speciálním inkubátoru SABL - Space Automated Bioproduct Lab – novém výzkumném zařízení, vyvinutém pro použití na palubě Mezinárodní kosmické stanice, pro pro základní i komerční výzkum, ale také pro účely vzdělávací. Jedná se o do dosti značné míry zařízení univerzální, určené pro uchovávání buněčných kultur a realizaci biologických experimentů s bakteriemi, kvasinkami, řasami, houbami, viry, zvířecími buňkami tkáněmi, i malými rostlinami.

Vzorky jsou v komoře sledovány pomocí HD zobrazovacích metod. Po ukončení experimentu se tyto vzorky vrátí na Zemi, kde budou podrobeny dalšímu zkoumání.
 
Porozumění změnám, ke kterým dochází v buňkách srdečního svalu bude mít velký přínos i pro výzkum, týkající se kardiovaskulárního systému na Zemi. Co si budeme povídat. Faktem prostě je to, že onemocnění srdce, je vedoucí příčinou smrti v mnoha zemích světa.
 
zdroj: http://spaceflight101.com/dragon-spx9/cargo-overview/
      http://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/1914.html
foto: BioServe/University of Colorado, NASA

VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:

Nejnovější publikace/prezentace:

•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.