Věda na ISS 2023...

Věda na ISS... Jaký výzkum byl realizován v roce 2023 na palubě Mezinárodní kosmické stanice?🙂 Mrkněte na video... Těším se, co zajímavého přinese rok 2024. 🤩Zdroj videa: YouTube/NASA

Jak přežít práci ve zdravotnictví: Lekce odolnosti z Bagdádu

26. října 2003 se hotel Al-Rashid v Bagdádu stal terčem raketového útoku. V tomto hotelu, známém tím, že v něm bydleli američtí vojenští a civilní úředníci, se v té době nacházela i Beth Payne, americká konzulka v Iráku. „Ležela jsem na posteli a přemýšlela o zítřku, když v tom se ozval strašný výbuch a můj pokoj se naplnil kouřem...“ vzpomíná Payne. Tato traumatická událost měla na ni dlouhodobý dopad, vedoucí k diagnostice posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Po zotavení se Payne rozhodla věnovat svůj život zkoumání odolnosti a ochraně dalších před podobnými traumatickými událostmi.

(FOREIGN SERVICE JOURNAL/2006)

Exponované profese: Job Na Hraně Rizika...

Zdravotnické týmy, stejně jako diplomaté, záchranáři, policisté a další pracovníci v exponovaných profesích, čelí každodennímu stresu, nejistotě a náročným úkolům. Tyto profese vyžadují vysokou míru zodpovědnosti, spolehlivosti a odolnosti, a chyby v nich mohou mít dalekosáhlé následky. V současné době, kdy zdravotnictví prochází personální krizí, je odolnost zdravotnických týmů důležitější než kdy jindy.

Práce bývalé americké diplomatky Beth Payne ukazuje, že odolní jednotlivci a týmy jsou schopné prosperovat navzdory nepřízni osudu a chronickému stresu. Payne objevila řadu dovedností a nástrojů pro budování odolnosti a zdůrazňuje, že když vedoucí pracovníci pěstují odolnost ve svých týmech, zaměstnanci jsou lépe připraveni čelit stresu, méně trpí vyhořením a jsou otevřenější změnám.

Pět kroků k odolnosti...

Ve článku "Enhancing Resilience", publikovaném v The Foreign Service Journal, Beth Payne zdůrazňuje důležitost odolnosti, zejména pro členy zahraniční služby. Identifikuje pět hlavních indikátorů odolnosti: 

1. Sebepéče:

Sebepéče je komplexním přístupem k udržení a zlepšení našeho zdraví a pohody, a je nezbytná pro budování a udržení psychologické resilience. Jde v podstatě o důraz na fyzickou aktivitu, zdravou výživu, dostatek spánku a čas na regeneraci.

2. Aktivní řešení problémů: 

Schopnost udržet si pocit kontroly a zaměřit se na věci, které můžeme ovlivnit. Výzkumy ukazují, že je to právě pocit nízké kontroly nad situací až bezmoci, který je nejvíc frustrujícím činitelem.

3. Pozitivní výhled: 

Udržování pozitivního pohledu na život a schopnost vidět věci v lepším světle. Aktivní hledání pozitivní stránky věci i v obtížných situacích. Těšení se na něco. Prostě, i ta nejhorší služba jednou skončí.

4. Význam a účel:

Hledání smyslu a účelu v životě mimo práci je klíčovým aspektem budování psychologické resilience, neboť poskytuje pevný základ a směřování, které nám pomáhají zvládat náročné situace. Když jednotlivci nacházejí smysl ve svých aktivitách, koníčcích nebo vztazích mimo pracovní prostředí, mohou tím získat pocit naplnění a spokojenosti, který přispívá k jejich celkové pohodě. Tato vnější zdroje smyslu a účelu pomáhají udržet vnitřní rovnováhu a poskytují dodatečnou sílu a odolnost v obdobích stresu a nejistoty, což je zásadní pro udržení psychické odolnosti a schopnosti překonávat životní výzvy.

5. Sociální podpora: Budování a udržování hlubokých a smysluplných vztahů:

V obou případech, ať už jde o jednotlivce nebo týmy, je psychologická resilience klíčovým faktorem pro úspěch a pohodu, zejména v náročných a stresujících situacích. Rozvíjení psychologické resilience může vést k lepšímu zvládání stresu, vyšší spokojenosti v životě a práci, a celkově k lepšímu duševnímu zdraví.

Závěr: Resilience jako klíč k úspěchu...

Resilience je nyní důležitější než kdy jindy, zejména pro zdravotnické týmy, které jsou v první linii péče o pacienty. Využitím dovedností a nástrojů pro budování odolnosti, které Beth Payne objevila a sdílela, mohou zdravotnické týmy nejen přežít, ale i prosperovat v náročných dobách. Tímto způsobem mohou lépe sloužit svým pacientům a zároveň chránit své vlastní duševní zdraví.

Zdroj:

https://afsa.org/enhancing-resilience

KOSMONAUTIX.CZ: Odstartoval experiment SIRIUS-23

Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumné centru, Ústavu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.

SIRIUS-23, experiment prováděný v rámci IMBP RAN, přichází v době, kdy světová pozornost je upřena na geopolitické události. Jeho realizace zdůrazňuje kontinuitu vědeckého bádání navzdory vnějším politickým turbulencím. Experiment, který by měl probíhat 365 dní, se zaměřuje na simulaci podmínek dlouhodobé vesmírné mise a sleduje, jak izolace a omezení prostředí ovlivňují fyzické a psychické zdraví, a také týmovou dynamiku. Projekt probíhá v lékařsko-technickém pozemním experimentálním komplexu IMBP RAN tzv. NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex)  a skládá se z řady experimentů, během nichž vědci a specialisté shromažďují vědecké údaje o řadě problémů, s nimiž se budou potýkat posádky kosmických expedic. V předchozích letech byly dokončeny 17-, 120- a 240 denní izolační experimenty a toto je finální mise celého vědeckého projektu.

Další podrobnosti na webu KOSMONAUTIX CZ

"KOSMICKÉ" NEMOCNICE

Cleveland Clinic/Foto: Wikipedia

Nahlédněme spolu do světa, kde se věda, medicína a kosmický výzkum spojují, aby posunuly hranice toho, co je možné. Tento článek vás zavede do srdce nejmodernějších nemocnic v USA a Evropě, které se podílejí na lékařských experimentech prováděných v rámci komerčních kosmických misí. Odhalte, jak tato neobvyklá spolupráce otevírá nové možnosti pro léčbu a pochopení lidského těla. Připravte se na cestu do neznáma, kde se medicína setkává s hvězdami. 

Nové obzory v biomedicínském výzkumu...

Vstupujeme do nové éry, kde hranice mezi Zemí a vesmírem se stávají stále méně významné. Komerční kosmonautika, dříve doménou pouze státních agentur a velkých korporací, nyní otevírá své dveře soukromým a státním výzkumným institucím, včetně výzkumných klinik, nemocnic a farmaceutických a biotechnologických firem. Tato nová éra přináší s sebou nové možnosti, které mohou revolucionizovat biomedicínský výzkum.

Kosmický prostor nabízí jedinečné prostředí pro studium života. Mikrogravitace, kosmické záření a extrémní teploty jsou jen některé z faktorů, které mohou ovlivnit biologické procesy a mechanismy na základní úrovni. Studium těchto procesů může přinést nové poznatky do oblasti medicíny, biologie a farmakologie.

Nemocnice a výzkumné kliniky mohou nyní využít těchto jedinečných podmínek k provádění experimentů, které by na Zemi nebyly možné. Toto může vést k objevu nových léčebných postupů a léků, které by mohly změnit životy lidí po celém světě.

Farmaceutické a biotechnologické firmy také vidí v kosmickém prostoru obrovský potenciál. Mnoho léků a léčivých látek je vyráběno pomocí biotechnologických procesů, které mohou být ovlivněny podmínkami v kosmickém prostoru. Studium těchto procesů může vést k vývoji nových a efektivnějších metod výroby léků.

Komerční kosmonautika tedy představuje nový, dosud neprobádaný terén pro biomedicínský výzkum. Je to oblast plná možností, které čekají na objevení. Ať už jde o vývoj nových léků, studium lidského těla v extrémních podmínkách, nebo pochopení základních biologických procesů, kosmický prostor nabízí nové a vzrušující možnosti pro vědu a medicínu. Vstupujeme do nové éry, kde hranice mezi Zemí a vesmírem se stávají stále méně významné, a kde biomedicínský výzkum je připravený vstoupit do dosud neprobádaných oblastí.

Tato kapitola je jen začátek naší cesty do neznáma. Představíme si, jak se kosmický výzkum mění a jak tyto změny ovlivňují biomedicínu. Představíme si také některé z nejnovějších a nejvíce vzrušujících projektů v oblasti kosmického biomedicínského výzkumu. Připravte se na cestu, která vás zavede za hranice naší planety a do srdce nejmodernějších výzkumných laboratoří. Vítejte v éře kosmických nemocnic.

Senescence - Klíč k pochopení stárnutí v kosmickém prostoru...

Jedním z nejambicióznějších biomedicínských výzkumných projektů, který byl během komerční kosmické mise realizován, je studium procesu zvaného senescence, neboli buněčné stárnutí. Tento proces, kdy buňka stárne a přestává se dělit, ale neumírá, tak se hromadí v tkáních po celém těle. Tento výzkum jaštiťuje společnost provozující síť špičkových nemocnic Mayo Clinic, konkrétně její výzkumné centrum Robert and Arlene Kogod Center on Aging.

Senescentní buňky se mohou hromadit s věkem v různých tkáních. Tyto buňky jsou spojeny s různými stavy, jako je křehkost a mnoho nemocí, včetně nemocí u dětí. Studium těchto buněk a jejich chování v kosmickém prostředí by mohlo přinést nové poznatky o stárnutí a jeho vlivu na lidské tělo.

Výzkum senescence by mohl mít také velký význam pro delší vesmírné mise, jako je například cesta na Mars. "Mise na Mars může být velmi obtížná k realizaci, pokud nenajdeme způsoby, jak sledovat zátěž senescentních buněk," říká Dr. Kirkland. Na základě tohoto výzkumu by se potenciálně mohly použít látky nazývané senolytika, které selektivně odstraňují senescentní buňky.

Během mise Axiom - 1 byly posádce odebrány vzorky krve a dalších tělesných tekutin, aby se sledovaly markery senescentních buněk před startem a po návratu na Zemi. Součástí mise budou také normální lidské buňky v nádobách, aby se zjistilo, zda tyto buňky v kosmickém prostředí senescují.

Tato kapitola nám ukazuje, jak může kosmický výzkum přispět k našemu pochopení stárnutí a jeho vlivu na lidské zdraví. Studium senescence v kosmickém prostředí by mohlo otevřít nové možnosti pro léčbu řady stárnoucích souvisejících stavů a nemocí, a tím přispět k prodloužení zdravého života lidí po celém světě.

Do vesmíru pro inspiraci...

Vesmírná expedice Inspiration4, která se vydala na cestu kolem Země 15. září 2021, symbolizuje významný pokrok nejen v oblasti kosmických cest, ale také v oblasti studia lidského zdraví. Tato jedinečná mise, která byla první, kde posádku tvořili pouze civilisté, přinesla na palubě řadu výzkumných iniciativ, které mohou rozšířit naše chápání fungování lidského těla v kosmickém prostředí.

Jedním z hlavních projektů bylo zkoumání, jak se lidské tělo adaptuje na gravitaci po návratu z vesmíru. V mikrogravitaci ztrácíme orientaci, což může vést k kinetóze a dezorientaci. Tento výzkum, který vedl Dr. Shelhamer z Johns Hopkins University, se zaměřuje na to, jak tato mikrogravitace ovlivňuje naše vnímání a držení těla.

Další zajímavý projekt spočíval ve využití miniaturizovaného ultrazvuku Butterfly iQ+ k monitorování změn ve struktuře a pohybu tělesných tekutin během kosmického letu. Tento kompaktní ultrazvukový přístroj může poskytnout cenné informace o tom, jak se tělo přizpůsobuje životu ve vesmíru.

V rámci mise byla provedena také studie neurokognitivního výkonu, která se zaměřuje na to, jak stres z kosmického letu ovlivňuje chování a výkon posádky. Tento projekt, který vedl Dr. Basner z University of Pennsylvania, může pomoci připravit budoucí astronauty na náročnosti kosmických cest.

Kromě toho mise Inspiration4 testovala novou technologii pro analýzu krve a slin během letu. Tato technologie, vyvinutá Dr. Zenhausernem z University of Arizona, umožňuje sledování specifických biomarkerů v reálném čase, což by mohlo poskytnout cenné informace o tom, jak se lidské tělo adaptuje na život ve vesmíru.

Všechny tyto projekty představují významný pokrok v oblasti kosmického výzkumu a mají potenciál zlepšit bezpečnost a zdraví astronautů na budoucích kosmických misích.

Mise Inspiration4 však nebyla jen o vědeckém výzkumu a pokroku lidského zdraví. Byla to také cesta k zvýšení povědomí o práci St. Jude Children's Research Hospital a k dosažení cíle získat 200 milionů dolarů pro nemocnici. Na palubě byl dokonce pátý člen posádky - plyšové štěně, symbol speciálně vycvičených psů v nemocnici.

Členka posádky, zdravotnice Hayley Arceneaux, vzala s sebou do vesmíru starou fotografii sebe samé, když jí bylo 10 let a v St. Jude Children's Research Hospital procházela léčbou kostní rakoviny. Později začala v této nemocnici pracovat. Tato mise pro ni a ostatní členy posádky neznamenala jen cestu do vesmíru. Byla to také příležitost přinést naději těm, kteří zůstávají na Zemi. Mezi experimenty plánovala Hayley zavolat některým pacientům St. Jude přímo z vesmíru, čímž překlenula propast mezi vesmírem a Zemí a přinesla světlo naděje do životů těch, kteří to nejvíce potřebují.

Kmenové buňky s vesmíru...

Jednou z významných klinik, výzkum kterých je realizován na oběžné dráze je nemocnice Cedars Sinai se sídlem v Los Angeles. Zdejší experti zkoumají možnosti využití vesmírných technologií pro výrobu kmenových buněk, modelování patologických procesů a rozšiřování možností 3D biotisku. Tajemství efektivnější výroby velkých dávek kmenových buněk by mohlo spočívat v podmínkách téměř nulové gravitace ve vesmíru. Kmenové buňky by se v budoucnosti mohly vyrábět metodou tzv. biomanufakturingu,  což typ výroby kmenových buněk, který využívá biologické materiály, jako jsou mikroby, k výrobě látek a biomateriálů vhodných pro použití v preklinických, klinických a terapeutických aplikacích. 

Modelování patologických procesů, využívají vědci ke studiu nemocí a možných léčebných postupů replikací plně funkčních struktur - ať už s využitím kmenových buněk, organoidů (miniaturizovaných 3D struktur pěstovaných z lidských kmenových buněk, které napodobují lidskou tkáň), nebo jiných tkání. Výzkumníci zjistili, že po dlouhodobé expozici těla nízkogravitačním podmínkám dochází k urychlené ztrátě kostí a procesům zrychleného stárnutí. Vytvořením modelů na základě tohoto urychleného procesu stárnutí mohou vědci lépe pochopit mechanismy stárnutí a progrese nemocí.

Hlavní problém s produkcí některých materiálů na Zemi spočívá v hustotě způsobené gravitací, která ztěžuje expanzi a růst buněk. Ve vesmíru, kde jsou hodnoty gravitace velmi nízké, je například možné pomocí 3D tisku vytisknout jedinečné tvary a produkty, jako jsou organoidy nebo kardiální tkáně, které by na Zemi nebylo možné replikovat.

Co  se týká výroby kmenových buněk, tam je důležité pochopení toho, jak jsou některé jejich základní vlastnosti ovlivněny mikrogravitací. Mezi tyto vlastnosti patří potence, neboli schopnost kmenové buňky obnovit se, a diferenciace, schopnost kmenových buněk přeměnit se na jiné typy buněk. Pochopení některých účinků vesmírného letu na kmenové buňky může potenciálně vést k lepším způsobům výroby velkého množství buněk v nepřítomnosti gravitace. 

Výzkum osteoporózy, zraku astronautů a mozku a míchy ve vesmíru...

Kdybychom se podívali na pravidelná hodnocení nejlepších amerických zdravotnických zařízení, tak bychom viděli, že se na předních místech pravidelně umisťuje Cleveland Clinic. Více než 11 nemocnic a 19 dalších zdravotnických center v USA, Kanadě, a také ve Spojených arabských emirátech poskytuje špičkovou péči, která je pravidelně hodnocená předními místy v hodnoceních kvality zdravotnických zařízení. 

Od roku 1995 Cleveland Clinic spolupracuje s NASA na řadě projektů, zabývajících se výzkumem v oblasti zdraví astronautů. Vědci z Cleveland Clinic se věnují např. problematikou distribuce tělesných tekutin v podmínkách mikrogravitace, zabývají se problematikou osteoporózy a zraku astronautů. V rámci soukromé kosmické mise Axiom-1, která proběhla v roce 2022, byl například také realizován vědecký projekt, který se zaměřoval na vliv mikrogravitace na mozek a míchu astronautů.

Kosmická medicína v Charité...

Nemocnice Charité v Berlíně, jedna z předních lékařských institucí v Evropě, se aktivně věnuje výzkumu v oblasti kosmické medicíny prostřednictvím svého Centra pro kosmickou medicínu Berlín (ZWMB). Toto centrum bylo založeno v roce 2000 ve spolupráci s Německou kosmickou agenturou (DLR) a od té doby se stalo klíčovým hráčem v oblasti kosmického výzkumu.

Centrum ZWMB spojuje šest různých klinik a institutů nemocnice Charité, což umožňuje multidisciplinární přístup k výzkumu. Hlavním cílem je zkoumat, jak vesmírné prostředí ovlivňuje lidské tělo, zejména v oblastech jako je mozek, kardiovaskulární systém a buněčná biologie. Kromě toho se centrum věnuje studiu dopadů izolace a extrémních prostředí, což je klíčové pro přípravu na dlouhodobé vesmírné mise.

Jedním z hlavních výzkumných témat je vliv izolace a extrémního prostředí na člověka. Výzkumníci zkoumají, jak dlouhodobý pobyt v izolovaných a uzavřených prostředích, jako je například antarktická výzkumná stanice, ovlivňuje fyziologii, psychologii a chování člověka. Tyto studie nabízejí cenné informace pro přípravu astronautů na dlouhodobé vesmírné mise, kde budou čelit podobným výzvám.

Dalším významným projektem je výzkum prováděný na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Projekty jako Thermolab a Circadian Rhythms zkoumají, jak se lidské tělo přizpůsobuje podmínkám beztíže, zejména v oblasti termoregulace. Výsledky těchto studií nejenže pomáhají lépe připravit astronauty na vesmírné mise, ale také nabízejí cenné informace pro lékařskou komunitu na Zemi.

Celkově se výzkum prováděný v Centru pro kosmickou medicínu Berlín (ZWMB) zaměřuje na hluboké pochopení výzev, kterým čelí lidé v kosmickém prostředí, a hledá řešení, která by jim pomohla lépe se přizpůsobit a prosperovat v těchto extrémních podmínkách.

Závěr...

V tomto článku jsme se seznámili s průkopnickými nemocnicemi v USA a Evropě, které se aktivně podílejí na lékařských experimentech v rámci kosmických misí. Tyto instituce kombinují lékařskou vědu s kosmickým výzkumem, což vede k novým poznatkům o lidském těle a jeho reakcích v extrémních podmínkách vesmíru. Tato interdisciplinární spolupráce nabízí nové možnosti pro léčebné postupy a rozšiřuje naše chápání o vlivu vesmírného prostředí na zdraví. Jak se kosmický výzkum a medicína stále více prolínají, můžeme očekávat další průlomové objevy v blízké budoucnosti.

Zdroje:

https://www.actionnews5.com/2021/09/16/spacex-inspiration4-space-launch-raises-millions-st-jude-childrens-research-hospital

https://www.bcm.edu/academic-centers/space-medicine/translational-research-institute/research/commercial-spaceflight/inspiration4-mission

https://www.cedars-sinai.org/newsroom/leveraging-space-to-advance-stem-cell-science-and-medicine/)

https://www.nasa.gov/feature/glenn/2020/history/nasa-partnered-with-cleveland-medical-experts-to-study-astronaut-health

https://charite-in-space.de/

https://charite-in-space.de/portfolio/brain-cognition-and-cardiovascular-system/)

https://charite-in-space.de/portfolio/functional-anatomy-and-cell-biology/)

https://charite-in-space.de/portfolio/yukon-arctic-ultra/

Foto: Axiom Space, Wikimedia - Inspiration4

MEDICAL TRIBUNE: (Ne)slučitelnost práce ve zdravotnictví s rodinným životem

Je potřeba konstatovat, že práce sestry představuje velmi specifický typ zátěže. Jde o tzv. exponovanou profesi, tedy takovou, ve které dochází k synergickému působení stresorů, jakými jsou fyzická a psychická zátěž. Práce, kde se mísí nutnost rutinního zvládání řady odborných činností s nutností činit rozhodnutí v časové tísni a s velkými důsledky pro zdraví a život pacienta. Na sestru jsou kladeny nároky jak ze strany lékařů, tak i ze strany pacientů a jejich blízkých. Ne vždy jsou tyto nároky ve vzájemné shodě. Nezřídka dochází k situacím, kdy sestra musí saturovat potřeby pacientů, aniž by měla čas saturovat potřeby své. K tomu si ještě připočtěme například práci v noci, v nepravidelných službách a ve svátcích. To všechno jsou přesně ty ingredience, které když se namíchají dohromady, tvoří ideální směs pro rozvoj frustrace, vyčerpání a syndromu vyhoření. Více na webu MEDICAL TRIBUNE.

JAK SE LIDÉ A MALÉ SOCIÁLNÍ SKUPINY VYROVNÁVAJÍ S IZOLACÍ BĚHEM VESMÍRNÝCH MISÍ?

V dnešní době, kdy se snažíme realizovat pilotované lety po oběžné dráze Země a budovat orbitální a meziplanetární základny, stojíme před novými výzvami. Jak se lidé a malé sociální skupiny vyrovnávají s izolací během kosmických misí? Jaké dopady má tato izolace na jejich psychiku, sociální vztahy, fyziologii a zdraví?

Touto problematikou se zabývá Kateřina Bernardová Sýkorová spolu se svým výzkumným týmem „KOSMOW“ z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a společnosti QED GROUP. Kvalita jejich výzkumu zaujala i prestižní vědecký časopis Aerospace, který dne 1. září 2023 publikoval ve svém zvláštním čísle autorský článek Kateřiny Bernardové Sýkorové a kolektivu autorů z týmu na dané téma. Více v tomto článku na webu UJEP...

(foto: IBMP/Archiv KOSMOW)

ČESKÝ ROZHLAS - PLANETÁRIUM: Z karantény až do vesmíru

Během pandemie Covidu-19 se miliony lidí ocitly v nedobrovolné izolaci, ať už v podobě home office, karantén nebo přímých zákazů vycházení. Jaký to všechno mělo dopad na fyzické a duševní zdraví lidí vědci teprve zkoumají. Svými zkušenostmi a výsledky mnohaletého výzkumu k tomu může přispět i kosmonautika. Od šedesátých let minulého století probíhají v laboratořích celého světa experimenty, v jejichž rámci jsou izolovány malé skupiny lidí v uzavřeném prostředí, kde se simulují dlouhodobé kosmické mise. 

O tom jsme si povídali s Frederikem Velínským v pořadu PLANETÁRIUM Českého rozhlasu v čase (27:29).

Psychologická podpora astronautů: Klíč k úspěchu vesmírných misí

Vesmírné mise jsou fascinující a vzrušující, ale také nesmírně náročné. Astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí řadě výzev, včetně fyzických nároků nulové gravitace, technických obtíží provozování složitého zařízení a potenciálních nebezpečí spojených s vesmírným prostředím. Ale jedna z největších výzev, které astronauti čelí, je psychologická.

Izolace a vzdálenost od Země představují jedinečné výzvy při výběru posádky pro mise na Měsíc a Mars. Čím déle a dále cestujeme v těchto omezených prostředích, tím více musíme dbát na dynamiku spojenou s délkou mise a vzdáleností. Komunikace, morálka a porozumění mezi členy posádky jsou klíčové pro úspěch mise.

Aktivitou proti depresi...

NASA's Human Research Program (HRP) zkoumá, jak standardizované hodnocení duševního zdraví posádky stanice může pomoci předpovědět výkonnostní schopnosti budoucích průzkumných posádek po přistání na Měsíci nebo Marsu. Tento výzkum je klíčový pro přípravu astronautů na psychologické výzvy, které přináší dlouhodobé vesmírné mise.

Jednou z oblastí, které HRP zkoumá, je význam zapojení se do relevantních, smysluplných aktivit. Učení se jazyku nebo nových lékařských dovedností může pomoci odvrátit depresi a zvýšit morálku. Další oblastí je péče o vesmírnou zahradu na stanici, což by mohlo mít pozitivní dopady na duševní zdraví, kromě poskytování čerstvého zdroje potravy a pomoci při čištění vzduchu.

Cvičení a motivace...

Výzkumníci také zkoumají, jak virtuální realita může zlepšit zážitek astronautů z jejich denních vícehodinových tréninkových sezení. Tato technologie by mohla zvýšit motivaci k cvičení a pomoci astronautům lépe se vyrovnat s izolací ve vesmíru.

Psychologie z vesmíru pomáhá na Zemi...

Výzkum na ISS má za cíl zajistit, že budoucí vesmírní průzkumníci nejen přežijí, ale také prosperují na svých vesmírných misích. Zajímavé je, že stejný výzkum a zkušenosti lze uplatnit i na řešení sociální izolace na Zemi. Například když bylo 33 chilských horníků uvězněno pod zemí více než dva měsíce, psychologové NASA byli součástí týmu, který byl vyslán na pomoc. Jejich zkušenosti s udržováním duševního zdraví posádky v malých, izolovaných prostorech, jako je Mezinárodní vesmírná stanice, pomohly záchranářům podporovat horníky v zvládání jejich izolace, předvídat skupinovou dynamiku a řešit jakékoliv napětí, které vzniklo.

Psychologická podpora astronautů je tedy klíčová pro úspěch vesmírných misí. Ať už jde o výběr posádky, přípravu na misi nebo podporu během mise, duševní zdraví astronautů je stejně důležité jako jejich fyzické zdraví. A jak ukazuje výzkum na ISS, pochopení a řešení psychologických výzev vesmírného cestování může mít pozitivní dopady i zde na Zemi.

Zdroj informací: https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/benefits/understanding-psychological-hazards-of-spaceflight, FOTO: NASA

Z války proti terorismu k boji proti rakovině

Program Talpiot byl založen izraelskými obrannými silami s cílem identifikovat a vycvičit výjimečně nadané a inteligentní mladé lidi v oblasti inženýrství, matematiky a fyziky. Jedním z významných výsledků tohoto programu je využití pokročilých algoritmů v různých oblastech, včetně vojenského software v boji s terorismem a ve farmaceutickém výzkumu. Firma Compugen využívá algoritmy vyvinuté v rámci programu Talpiot k identifikaci nových biologických cílů pro vývoj léčiv a diagnostických nástrojů v oblasti imunoonkologie a dalších onemocnění.

Program Talpiot je izraelský vojenský program, který byl založen s cílem identifikovat a vycvičit výjimečně nadané a inteligentní mladé lidi v oblasti inženýrství, matematiky a fyziky. Jedním z významných výsledků tohoto programu je využití pokročilých algoritmů v různých oblastech, včetně vojenského software v boji s terorismem. Vedlejším efektem vojenského výzkumu je však využití ve farmaceutickém výzkumu.

Vojenský software v boji s terorismem... 

Algoritmy a technologie vyvinuté v rámci programu Talpiot jsou využívány v různých oblastech, včetně obrany a bezpečnosti. IDF využívá pokročilé algoritmy a technologie k identifikaci a zablokování kybernetických hrozeb a k ochraně izraelských počítačových sítí a informačních systémů. Tyto algoritmy a technologie také umožňují IDF efektivněji řešit různé bezpečnostní výzvy.

Izraelské zpravodajské služby v minulosti využívaly pokročilé algoritmy a technologie vyvinuté v rámci programu Talpiot k analýze finančních toků mezi teroristickými organizacemi. Konkrétně šlo o použití algoritmů strojového učení a analýzy dat k identifikaci souvisejících finančních toků a transakcí, což umožňovalo izraelským zpravodajským službám sledovat a monitorovat teroristické organizace a financování jejich činnosti. Tyto technologie byly také využívány k identifikaci a sledování jednotlivců a organizací, které podporují teroristické činnosti.

Farmaceutický výzkum a Compugen... 

Firma Compugen využívá algoritmy vyvinuté v rámci programu Talpiot k identifikaci nových biologických cílů pro vývoj léčiv a diagnostických nástrojů v oblasti imunoonkologie a dalších onemocnění. Tyto algoritmy umožňují rychle a efektivně identifikovat potenciální biologické cíle pro vývoj nových léčiv a terapeutických nástrojů. Prediktivní modely, které firma vytváří, mohou být použity k vývoji nových léčiv a terapeutických nástrojů pro řadu různých onemocnění.

Firma Compugen se specializuje na identifikaci nových biologických cílů pro vývoj léčiv a diagnostických nástrojů v oblasti imunoonkologie, tj. léčby rakoviny prostřednictvím imunitního systému. Algoritmy vyvinuté v rámci programu Talpiot jsou využívány ke hledání nových cílů pro imunitní terapii rakoviny a dalších onemocnění, včetně kardiovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění.

Je důležité zdůraznit, že proces vývoje léčiv a terapeutických nástrojů je komplexní a zahrnuje mnoho kroků, jako je identifikace biologických cílů, testování účinnosti a bezpečnosti, klinické studie a schválení regulátory. Nicméně, využití pokročilých algoritmů a technologií může výrazně usnadnit a urychlit tento proces a vést k vývoji nových a účinných léčiv a terapeutických postupů pro pacienty s různými onemocněními.

Doporučená literatura:

GEWIRTZ, Jason. Israel's edge: the story of the IDF's most elite unit - Talpiot. Jerusalem: Gefen Publishing House, [2016]. ISBN 9789652297136.

SENOR, Dan a Saul SINGER, 2015. Start-up nation: příběh izraelského hospodářského zázraku. Vydání třetí. Přeložil Hana ŠKAPOVÁ. Praha: Aligier. ISBN 978-80-904895-2-3.

Photo: Pexels/Chokniti Kchongchum

Kosmonautika učí rivaly spolu mluvit...

Společný americko-ruský experiment pro studium dlouhodobých letů do vesmíru je vzácnou spoluprací mezi oběma rivaly. Experiment s názvem Sirius-21 simuluje misi lidí na Měsíc, která by mohla být předzvěstí budoucích cest na Mars. V rámci experimentu se tři Rusové a dva Američané a jeden občan UAE dobrovolně izolovali v moskevském výzkumném středisku a podrobují se různým testům a úkolům. Cílem je zjistit, jak by lidé zvládli takovou misi z hlediska fyzického i psychického zdraví.

Experiment je ojedinělý nejen svou délkou a složitostí, ale také tím, že probíhá v době napjatých vztahů mezi USA a Ruskem. Obě země se vzájemně obviňují z nebezpečného chování ve vesmíru, zejména po nedávném ruském testu protisatelitní střely, který vytvořil velké množství kosmického smetí. Na vrchol nevraživosti se obě země dostaly napadením Ukrajiny Ruskem. Přesto se zdá, že ve vesmírné spolupráci převládá pragmatismus nad politikou.

Jedním z důvodů je skutečnost, že USA i Rusko jsou stále závislé na sobě v rámci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která je posledním ostrovem harmonie mezi oběma mocnostmi. USA potřebují ruské rakety Sojuz pro přepravu nákladu a posádek na ISS, zatímco Rusko potřebuje americké lodě Crew Dragon pro stejný účel. Obě strany si tak vyměňují místa na svých lodích a udržují společnou posádku na ISS.

Dalším důvodem je společný zájem o rozvoj vesmírného průzkumu a využívání vesmíru pro mírové účely. Experiment Sirius-21 je součástí širšího programu Sirius, který začal v roce 2017 a plánuje další simulované mise s různou délkou a složením posádky. Program je financován NASA a Roskosmosem a spolupracuje s dalšími mezinárodními partnery. Jeho cílem je připravit se na budoucí pilotované mise na Měsíc a Mars a zlepšit poznání o dopadech dlouhodobých letů na lidský organismus.

Experiment Sirius-21 tak ukazuje, že i přes politické rozpory dokážou USA a Rusko najít společnou řeč ve vesmíru. Je to důkaz jejich schopnosti spolupracovat na vysoké úrovni v oblasti, která vyžaduje nejen technologickou excelenci, ale také důvěru a respekt. Je to také naděje pro budoucnost, že vesmír nebude pouze arénou konfliktů, ale také inspirací pro mír.

Zdroj: https://foreignpolicy.com/2021/11/03/us-russia-space-cooperation-nasa-sirius/

Pozvánka na přednášku:

Sociální akční výzkum a metoda Sociomapování jako základ přípravy kosmických posádek na pilotované lety do blízkého i hlubokého vesmíru.

O projektu „SIRIUS“, ale také o autorsky vlastní pilotní výzkumné studii „AQUAKOSMOW 10“, realizované s týmem potápěčů v létě 2021 ve Slověnickém mlýně u Českých Budějovic, bude ve čtvrtek 20. dubna tým „KOSMOW“, pod vedením psycholožky a výzkumné pracovnice Kateřiny Bernardové, diskutovat v prostorách teplické hvězdárny. Tým funguje pod hlavičkou Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, ve spolupráci se společností QED GROUP doc. MUDr. Radvana Bahbouha, PhD. Více zde.

KOSMONAUTIX CZ: Klíčové problémy reprodukce člověka ve vesmíru

Jednou z důležitých oblastí biomedicínského výzkumu ve vesmíru je problematika reprodukce člověka, ale i jiných živočichů ve vesmíru. Na toto téma byla realizována celá řada výzkumů. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější výsledky. Více na webu KOSMONAUTIX.CZ

Foto:

Wikimedia

Výsledky STS 90 - Neurolab I.

Za posledních několik desetiletí se lidé stali stálými obyvateli vesmíru. Zdá se, že lidstvo se blíží dalšímu velkému kroku ve vesmírném výzkumu. V této souvislosti se vynořuje otázka, jaký vliv má prostředí beztíže na lidský organismus, zejména na fungování mozku a nervového systému. Na tuto otázku se snažila odpovědět mise STS-90 Neurolab, kterou v roce 1998 vyslala americká vesmírná agentura NASA.

Během této 16 denní mise sedmi astronautů bylo na palubě raketoplánu Columbia provedeno 26 experimentů v oblasti neurovědy. Tyto experimenty měly za úkol zkoumat vliv mikrogravitace na různé funkce mozku a nervového systému. Hlodavci byli vystaveni různým podmínkám, aby se zjistilo, jak mikrogravitace ovlivňuje vestibulární systém a rovnováhu. Byly zkoumány změny v růstu a vývoji nervových buněk a synapsí v prostředí beztíže. Zkoumalo se, jak mikrogravitace ovlivňuje plastické změny v mozku, včetně učení a paměti. Testovacími subjekty byli hlodavci, hmyz, plži, dvě druhy ryb a posádka raketoplánu. Mise byla výsledkem spolupráce NASA, několika domácích partnerů a kosmických agentur Kanady (CSA), Francie (CNES) a Německa (DARA), stejně jako Evropské kosmické agentury (ESA) a Národní agentury pro vývoj vesmíru Japonska (NASDA). Většina experimentů byla provedena v tlakovém modulu Spacelab, který byl umístěn v nákladovém prostoru Columbie. Experimenty byly připraveny osmi týmy. Čtyři týmy (s celkovým počtem 11 experimentů) používaly posádku raketoplánu jako subjekty a další čtyři týmy (s 15 experimenty) zkoumaly zvířecí subjekty. Týmy, které zkoumaly lidské subjekty, byly týmy autonomní nervové soustavy, senzorické motoriky a výkonu, vestibulární a spánkové týmy. Týmy se zvířecími subjekty byly týmy neuronální plasticity, savčího vývoje, akvatické a neurobiologické týmy.

Mikrogravitace versus mozek...

Výsledky těchto experimentů byly překvapivé. Zjistilo se, že mikrogravitace má velký vliv na fungování mozku a nervového systému. Hlodavci, kteří byli vystaveni prostředí beztíže, měli potíže s rovnováhou a koordinací pohybů. Také se zjistilo, že mikrogravitace ovlivňuje růst a vývoj nervových buněk a synapsí. Zkoumání plastických změn v mozku ukázalo, že mikrogravitace může mít vliv na učení a paměť. Studie také ukázaly, že mikrogravitace ovlivňuje nervovou signalizaci v mozku a v periferní nervové soustavě.

Tyto výsledky mají důležité důsledky nejen pro kosmický výzkum, ale také pro medicínu. Rozumět tomu, jak mikrogravitace ovlivňuje fungování mozku a nervového systému.

Člověk, gravitace a přetížení...

Když se starší muž rychle postaví po probuzení, zažívá závratě a padne. Bojový pilot zatáhne svůj letoun do těsného obratu a téměř omdlívá. Co spojuje tyto dva případy? V obou situacích je kardiovaskulární systém (srdce a krevní cévy) vystaven stresu způsobenému gravitací. Protože hlava je nad srdcem, když stojíme nebo sedíme, kardiovaskulární systém musí pracovat proti gravitaci, aby udržel průtok krve do mozku. Osoba, jejíž kardiovaskulární systém má potíže s poskytováním průtoku krve do mozku při stání, trpí ortostatickou intolerancí.

Proč byl výzkum ortostatické intolerance pro Neurolab závažným tématem? Po návratu na Zemi také astronauti zažívají ortostatickou intoleranci. Výsledky experimentů provedených během předchozích kosmických misí ukázaly, že zatímco před letem se všichni členové posádky mohli snadno postavit a stát klidně po dobu 10 minut, po letu se 60 procent z nich muselo posadit před uplynutím 10 minut. Někteří prokázali významné poklesy krevního tlaku, zatímco jiní potřebovali sedět přesto, že jejich krevní tlak byl zdánlivě normální, ale nízký. Tým autonomního nervového systému na Neurolabu chtěl odhalit, jaké změny v kontrole krevního tlaku během letu vedou k problémům, kterým astronauti čelí po letu.

Vědecké vybavení, které bylo na palubě raketoplánu Columbia během mise STS-90 Neurolab, umožnilo provést unikátní výzkum, který nám pomohl pochopit, jak mikrogravitace ovlivňuje fungování mozku a nervového systému. Tyto výzkumy mají důležité důsledky nejen pro kosmický výzkum, ale také pro medicínu a nové možnosti výzkumu kosmického prostoru.

Téma, může být klíčové pro léčbu řady onemocnění. Například, vliv mikrogravitace na nervovou signalizaci by mohl pomoci při výzkumu léčby neuropatické bolesti a jiných poruch nervové soustavy. Stejně tak pochopení plastických změn v mozku může pomoci v boji proti Alzheimerově chorobě a dalším onemocněním spojeným s degradací mozku.

Závěrem...

Tyto výsledky mají důležité důsledky nejen pro kosmický výzkum, ale také pro medicínu. Rozumět tomu, jak mikrogravitace ovlivňuje fungování mozku a nervového systému. Tyto výzkumy také nabízejí nové možnosti pro výzkum kosmického prostoru. Pochopení toho, jak mikrogravitace ovlivňuje mozku a nervový systém, může pomoci při plánování dlouhodobých kosmických letů, jako jsou cesty na Mars a další planetární tělesa. Díky těmto výzkumům se můžeme dozvědět více o tom, jak se naše tělo přizpůsobuje prostředí beztíže a jak bychom mohli tuto adaptaci využít pro další výzkum a kosmické cesty. 

Zdroje:

NASA. (2003). STS-90 Neurolab. https://www.nasa.gov/mission_pages/neurolab/index.html

http://www.spacefacts.de/mission/english/sts-90.htm

Homick, J. L. (2002). Neurolab: exploring the effects of microgravity on the nervous system. Aviation, space, and environmental medicine, 73(9), 880-885.

Harm, D. L. (2001). The Neurolab Spacelab mission: Neuroscience research in space. Neuroscience research program bulletin, 39(1), 1-8.

Rosenzweig, E. S., Salehi, A., Liang, H., & Nadkarni, N. (2009). The Neurolab Spacelab mission: studying the effects of microgravity on the developing nervous system. Gravitational and Space Biology, 22(2), 13-20.

Test NASA-TLX vznikl pro hodnocení zátěže pilotů a astronautů... Nyní testuje zdravotní sestry

Není pochyb o tom, že práce sester na jednotce intenzivní péče představuje značnou kognitivní i emocionální zátěž. Vědomí, že na bezchybné práci závisí životy pacientů, práce v časové tísni a s moderní lékařskou technologií jsou všechno stresory, které významným způsobem ovlivňují pracovní zátěž sester. Není překvapením, že z hlediska kognitivní a emocionální zátěže je práce sester na jednotkách intenzivní péče do určité míry podobná práci v některých profesích v letectví či kosmonautice. Právě pro účely hodnocení úrovně pracovní zátěže exponovaných profesí NASA vyvinula speciální nástroj, který nese název NASA-TLX. V následujících řádcích se seznámíme se zajímavou studií amerických zdravotnických expertů, kteří metodu NASA-TLX využili k hodnocení pracovní zátěže na jednotkách intenzivní péče pro děti a dospělé.

V hlavní roli zátěž...

Zátěž zdravotních sester je často diskutovaným tématem v oblasti zdravotnictví. V nedávné studii publikované v časopise Intensive & Critical Care Nursing se autoři zaměřili na měření celkové pracovní zátěže sester na neonatologických, pediatrických a dospělých jednotkách intenzivní péče. Výsledky studie naznačují, že zátěž zdravotních sester se liší podle typu jednotky intenzivní péče.

Test pro astronauty i sestry...

Pro měření celkové pracovní zátěže byl použit NASA Task Load Index (TLX), který je standardním nástrojem pro měření subjektivní zátěže v různých pracovních prostředích. Tento nástroj se skládá ze šesti položek, které měří různé aspekty pracovní zátěže, včetně mentální a fyzické zátěže, úrovně stresu a únavy.

Výsledky studie ukázaly, že zátěž zdravotních sester na neonatologických jednotkách byla nejvyšší z celkového počtu testovaných jednotek. Tento výsledek byl způsoben vysokým počtem pacientů, kteří potřebují speciální péči a pozornost, což vyžaduje větší úsilí sester. Sestry na pediatrických jednotkách měly mírně nižší zátěž než sestry na neonatologických jednotkách, ale stále byla vyšší než u sester na dospělých jednotkách.

Autoři této studie zároveň identifikovali několik faktorů, které ovlivňují zátěž zdravotních sester. Kromě počtu pacientů a jejich zdravotního stavu, se mezi faktory, které mohou ovlivnit pracovní zátěž sester, řadí také přítomnost rodiny pacientů, délka směny a dostupnost zdravotnických prostředků.

Zátěž zdravotních sester může mít negativní dopad na jejich fyzické a psychické zdraví, což může vést k vyhoření, stresu a neschopnosti pracovat efektivně. Proto je důležité, aby zdravotnická zařízení poskytovala dostatečnou podporu a zdroje, které mohou pomoci snížit pracovní zátěž sester. To může zahrnovat zvýšení počtu personálu, vylepšení pracovních podmínek, a poskytování školení a podpory pro sestry, které mohou pomoci snížit stres a zlepšit jejich schopnosti řešit výzvy spojené s péčí o pacienty.

Dalším důležitým faktorem pro snížení pracovní zátěže sester může být zlepšení komunikace a spolupráce mezi členy týmu. Když jsou zdravotní sestry a další členové týmu schopni účinně spolupracovat a sdílet odpovědnost za péči o pacienty, může to snížit individuální zátěž sester a zlepšit celkovou kvalitu péče.

Závěr...

V závěru je důležité podotknout, že zátěž zdravotních sester je složitým problémem, který vyžaduje celkové posouzení pracovního prostředí a efektivní řešení na úrovni organizace. Použití nástrojů, jako je NASA Task Load Index, může pomoci identifikovat oblasti, které potřebují zlepšení, a umožnit organizacím zlepšit podmínky pro práci sester a celkovou kvalitu péče o pacienty.

Tubbs-Cooley, H.L., et al. The NASA Task Load Index as a measure of overall workload among neonatal, paediatric and adult intensive care nurses. Intensive & Critical Care Nursing (2018), https://doi.org/10.1016/j.iccn.2018.01.004

Foto: Peter K Burian/Wikimedia: Premature infant in an incubator at Mcmaster Children's Hospital NICU

Jóga ve vesmíru

Jóga je starobylá praxe, která spojuje tělo, mysl a ducha. Může mít také mnoho přínosů pro zdraví a pohodu člověka, zejména v extrémních podmínkách jako je kosmický let. V tomto článku se podíváme na hypotézu významné americké expertky v oblasti kosmické medicíny Joan Vernikos (Vernicos et al. 2012), která říká, že jóga terapie by mohla být doplňkem k současným protiopatřením pro zlepšení fyzického a emocionálního stavu astronautů před, během a po letu do vesmíru .

Těžká práce astronautů ... 

Kosmický let je jednou z nejvíce náročných a stresujících situací, kterým se člověk může vystavit. Astronauti musí čelit řadě fyzických a psychologických výzev, jako jsou mikrogravitace, izolace, monotónnost, změny spánku a cirkadiánního rytmu, radiace a riziko nehod. Tyto faktory mohou negativně ovlivnit jejich svalovou sílu, kostní hustotu, kardiovaskulární systém, imunitu i náladu.

Proti těmto nepříznivým účinkům se používají různé protiopatření (countermeasures), jako jsou cvičení na speciálním vybavení (např. běžeckém pásu nebo ergometru), farmakologické přípravky nebo psychologická podpora. Tyto metody jsou však nedostatečné nebo mají vedlejší účinky.

Prastaré řešení nových problémů... 

Vernikos et al. (2012) navrhují alternativní přístup k prevenci a léčbě problémů spojených s kosmickým letem: jóga terapii.

Jde o aplikaci principů a technik jógy na konkrétní zdravotní potřeby jednotlivce nebo skupiny. Zahrnuje praktiky jako ásany (pozice těla), pránájámu (dechové cvičení), dhjánu (meditaci), mantry (zvuky) nebo mudry (gesta). Cílem je harmonizovat tělo, mysl a ducha pomocí sebeuvědomování, relaxace a rovnováhy.

Vernikos et al. (2012) tvrdí, že jóga terapie by mohla být užitečná pro astronauty z následujících důvodů:

1) Pomáhá posilovat svaly i kosti bez potřeby velkého zatížení nebo odporu.

2) Podporuje pružnost kloubů i páteře a prevenci kontraktur.

3) Stimuluje oběh krve i lymfy a pomáhá regulovat krevní tlak i srdeční frekvenci.

4) Posiluje imunitní systém i endokrinní systém a snižuje záněty.

5) Uvolňuje napětí ve svalech i nervovém systému a redukuje stres i úzkost.

6) Zlepšuje spánek i cirkadiální rytmus pomocí dechu i meditace.

7) Rozvíjí pozornost i pam ěť a podporuje kreativitu i rozhodování .

8) Poskytuje smysl pro propojení se sebou samým i s ostatními a pomáhá zvládat osamělost i izolaci.

Lze tedy říci, že... 

Jóga terapie je zajímavou a slibnou možností pro zlepšení zdraví a pohody astronautů před, během i po kosmickém letu. Její výhody jsou mnohostranné a komplexní a mohou doplnit nebo nahradit současná protiopatření. Vernikos et al. (2012) navrhují, že by se měla provést pilotní studie s malou skupinou astronautů, kteří by pravidelně praktikovali Jóga terapii na Zemi i ve vesmíru. Taková studie by mohla potvrdit nebo vyvrátit hypotézu vědců a poskytnout důkazy pro další výzkum a aplikaci této metody.

Zdroj:

Vernikos J., Deepak A., Sarkar D. K., Rickards C. A. & Convertino V. A. (2012) Yoga Therapy as a Complement to Astronaut Health and Emotional Fitness–Stress Reduction and Countermeasure Effectiveness Before, During, and in Post-Flight Rehabilitation: a Hypothesis. Gravitational and Space Biology, 26, 65-76.

Foto: Pixabay

3D tisk tkání na palubě ISS

Víte že na palubě ISS mají vědci k dispozici 3D tiskárnu, která je určená k tisku lidských tkání? Je to tak! Jedná se o zařízení zvané BioFabrication Facility (BFF), kterou vyvinuli odborníci ze společnosti Redwire Space. Cílem experimentu je na palubě ISS vytisknout lidský meniskus, tedy poloměsíčitá chrupavčitá ploténka nacházející se v kolenním kloubu.

Biotisk na palubě ISS?

Tisk lidských tkání je testován i na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Ve snaze odstranit překážky způsobené gravitací, vědci používají biotiskárnu, která umožňuje tisknout lidské tkáně bez potřeby jakéhosi "lešení", které brání deformacím tisku následkem gravitace. 

Tento pokrok by mohl vést k významným objevům v oblasti regenerativní medicíny. Vytvořené tkáně mohou být implantovány pacientům, ale také mohou sloužit jako modely pro objevování léků. Kromě toho by tisk měkkých tkání ve vesmíru mohl pomoci snížit počet laboratorních zvířat využívaných v experimentech. 

Biotiskárna je vybavena čtyřmi tiskovými hlavami a používá bioinks, které obsahují dospělé lidské buňky a proteiny. Zařízení bylo vypuštěno na ISS již v roce 2019 a jeho vylepšená verze nabízí lepší kontrolu teploty, aby se bioink udržel v ideální konzistenci pro optimální tisk. 

Redwire, společnost, která biotiskárnu vytvořila, tvrdí, že klíčovým prvkem jejich úspěchu je Advanced Space Experiment Processor (ADSEP), který umožňuje kultivaci a úpravu buněk po jejich vytištění uvnitř biotiskárny.

Zdroj:

https://www.issnationallab.org/iss360/ng18-3d-tissue-bff-redwire/

Foto: Redwire Space/NASA