O AUTOROVI

Jsem odborník v oblasti poskytování a řízení zdravotnické péče a výzkumník v oblasti sociálního akčního výzkumu exponovaných profesí a analogových simulací vesmírných misí. Zajímám se o lidské potřeby v extrémních prostředích. Jsem autorem blogů o zdravotnictví a vědě. Rád píšu o využívání poznatků získaných z vesmírného programu v péči o pacienty na Zemi. Jsem propagátorem ošetřovatelství jako vědy. Zajímám se také o lidské zdroje ve zdravotnictví a odolnost zdravotnických týmů ve stresových podmínkách.

Komunikace vědy:

"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."

ČLÁNKY A ODKAZY:

Monday, December 2, 2019

Ultrazvuk na palubě ISS pomáhá odhalovat nová rizika pro zdraví astronautů


Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují. Více na toto téma jsem napsal na Kosmonautix.cz...

Monday, November 18, 2019

Člověk a jeho potřeby při cestách do kosmu


 
Při dlouhodobých letech do vesmíru bude třeba lidem zajistit nejen pouhé přežití a fungování, ale také odpovídající kvalitu života. Potřeba dobyvatele nových světů stojí na samém vrcholu pomyslného žebříčku potřeb, který zformuloval americký psycholog Abraham Maslow. Abychom však mohli naplnit to, co máme dáno do vínku na nejvyšších příčkách našeho lidství, musíme naplnit potřeby, které stojí na pyramidě lidských potřeb na nižších příčkách. Věda, která se zabývá potřebami člověka a jejich uspokojováním ve zdraví i nemoci se nazývá ošetřovatelství (Nursing Science). Experty v této vědě, která spojuje poznatky medicíny, antropologie, psychologie, sociologie a technických oborů jsou zejména zdravotní sestry. Existuje dokonce specializace, zvaná Space Nursing, která se zabývá výzkumem potřeb člověka v průběhu kosmických misí a která úzce spolupracuje s kosmickou medicínou.
 
Café Nobel (http://cafenobel.ujep.cz) je cyklus „přátelských setkání s vědou", který pořádá Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (https://www.ujep.cz) ve spolupráci s magazínem Českého rozhlasu Sever Planetárium (https://www.rozhlas.cz/planetarium).

Ve čtvrtek 14. listopadu 2019 přednášel v rámci Café Nobel v prostorách kavárny Bárka kafe v Ústí nad Labem (http://www.dobry-fokus.cz/o-kavarne-3).

Wednesday, October 23, 2019

Teaser FutureMED 2019


Jsme to také my, kdo tvoří budoucnost medicíny :-) První ročník naší konference o inovacích ve zdravotnictví je za námi. Bylo to moc fajn a velká inspirace. Pozor, už teď myslíme na FutureMED 2020 :-)

Sunday, September 15, 2019

11 hluchých mužů...

Za přistáním člověka na Měsíci stojí práce a osudy tisíců bezejmenných lidí. Některé jejich příběhy jsou nesmírně zajímavé. Jedním z nich je příběh jedenácti hluchých mužů...

Gallaudetova jedenáctka...
Na samém počátku pilotované kosmonautiky NASA neměla tušení jaké účinky bude mít na lidský organismus mikrogravitace. Než mohl být do vesmíru poslán první člověk, bylo potřeba některé účinky mikrogravitace na lidský organismus nasimulovat na Zemi. Jeden ze zajímavých výzkumných projektů vznikl na konci padesátých let, a to díky vzájemné spolupráce mezi NASA a U.S. Naval School of Aviation Medicine.  K experimentům si NASA najala jedenáct hluchých mužů, ve věku 25-48 let. Všichni byli studenty Gallaudet College (dnešní Gallaudet University), která se zaměřuje na vzdělávání sluchově postižených studentů. Tito muži jsou dnes známí pod přezdívkou "Gallaudetova jedenáctka". Až na jednoho, všichni byli hluší od začátku svého života. Hlavní příčinou jejich sluchového postižení byla spinální meningitida, která současně se sluchem poškodila i rovnovážný systém ve vnitřním uchu. To ve svém důsledku vedlo k tomu, že se stali imunními proti následkům kinetózy, neboli kosmické nemoci. Tedy onemocnění, kterým trpí astronauti v důsledku pobytu v mikrogravitaci, které se kromě jiného projevuje žaludeční nevolností a zvracením. Jde v principu o to samé onemocnění, jakým je např. mořská nemoc a nebo nevolnost, kterou trpí řada lidí, když např. cestují autobusem.

ve jménu vědy...
Během deseti let skupina dobrovolníků podstoupila řadu experimentů, jejichž hlavním účelem bylo zmapovat změny, ke kterým dochází ve smyslovém vnímání, lidském těle a psychice ve stavu mikrogravitace bez toho, aby výsledky experimentů byly zkreslovány účinky kosmické nemoci. Jeden z experimentů spočíval v tom, že testovací subjekty strávili 12 dnů v místnosti, která rotovala rychlostí 10 otáček za minutu.


Dobrovolníci se účastnili také série parabolických letů na letadle, známém jako "Vomit Comet". Záměrem experimentu bylo lépe porozumět spojení mezi tělesnou orientací v prostoru a působením gravitačních sil. Další ze zajímavých experimentů se odehrával na trajektu na pobřeží Nového Skotska. Zatím co se trajekt houpal v neklidných vlnách, testovací subjekty hráli karty. Mořská nemoc si však vybrala svou daň na realizačním týmu. Takže experiment musel být předčasně ukončen.

odvážná jedenáctka...
Na základě zjištění, která byla získána během deseti let experimentů, vědci získali jasnější vhled do toho, jakým způsobem člověk vnímá okolní svět. Díky vytrvalosti a obětavosti skupiny dobrovolníků, známé jako Gallaudet Eleven, se podařilo pochopit podstatu kinetózy, neboli nemoci z pohybu, známé také pod pojmem kosmická nemoc. Také díky tomu dnes mají astronauti na kosmické stanici, ale také například běžní cestující kterým se dělá špatně v autobusu, nebo letadle, k dispozici léky, které jim umožní si cestu užít bez pocitu na zvracení ...          

Zdroj: https://www.nasa.gov/feature/how-11-deaf-men-helped-shape-nasas-human-spaceflight-program
Foto: NASA

Tuesday, September 3, 2019

Dee O´ Hara - Vrchní sestra astronautů...

Vůně parfému v zapáchající kuchyni,
Kruh tmavého oleje,
Zjemňující moře zmítané bouří,
Klidný hlas naděje,
V rámusu chaotické lidskosti,
Něžný a milující dotek, který uklidňuje nejistotu nás všech,
Čekající, trpělivá, naslouchající,
V tom světě kamenném,
To Dee O´ Hara pro mě znamená.
-------------------------------------------------- 
To je báseň, kterou napsal astronaut NASA Al Worden, člen posádky Apollo 15, pro zdravotní sestru NASA Dee O´ Hara, která pečovala o oddíl astronautů. Dolores "Dee" O´ Hara sehrála důležitou úlohu na počátku americké kosmonautiky. Starala se o potřeby, zdraví a pohodu posádek kosmických programů Mercury, Gemini, Apollo a Skylab, a také pečovala o jejich rodiny. Svého času byla velmi populární osobností s tisíci fanoušků po celých USA.

První kosmická sestra...
Narodila se 9. srpna 1935 ve městě Nampa v americkém státě Idaho. V roce 1956 absolvovala ošetřovatelskou školu Providence Hospital School of Nursing v Portlandu, Oregon. V letech 1956-1957 absolvovala kurz sálové sestry na University of Oregon. Krátce poté nastoupila k letectvu a po ukončení důstojnického kurzu se stala poručíkem USAF. Dva roky po té byla O´Hara přidělena na leteckou základnu Patrick na Mysu Canaveral na Floridě jako podpora prvního týmu amerických astronautů programu Mercury. Plukovník George Knauf, tehdejší velitel letecké základny Patrick, chtěl mít v lékařském podpůrném týmu zdravotní sestru, protože jednak chtěl, aby se někdo staral o pohodu posádky a hlavně proto, že věřil, že v případě problémů se astronauti spíš svěří sestře, než rovnou svému letovému lékaři, který by je mohl hned "uzemnit". Navíc právě zdravotní sestra, která s posádkou tráví čas, dokáže lépe identifikovat, není-li s posádkou něco v pořádku.

Důvěra je základ...
Velmi talentovaná a chytrá žena hned od začátku svého působení v týmu astronautů s posádkou dospěla k dohodě, že astronauti před ní nebudou skrývat žádné informace a že ona na oplátku nezradí jejich důvěru, pokud si nebude myslet, že by něco mohlo ohrozit jejich misi. Zpočátku byla jedinou sestrou astronautů a navíc se starala i o jejich rodiny. Před každým startem provedla astronautům základní fyzikální vyšetření (hmotnost, krevní tlak, puls, tělesná teplota). Byla to také jediná osoba, od které si astronauti nechali odebírat krev.

Po návratu posádek z vesmíru byla členkou týmu který o astronauty pečoval, spolu s letovým lékařem astronauty vyšetřovala a ošetřovala případná zranění z drsných přistání. Později k ní byla přidělena jako výpomoc další sestra, a sice poručice Shirley Sineath. O´Hara byla posléze převelena do Houstonu, kde stala manažerem pro preventivní medicínu Johnsonova vesmírného střediska NASA. Během programu Gemini spolupracovala s pěti letovými lékaři, spolupracovala na vyšetřování zdravotního stavu posádek a jejich zotavování po návratu z kosmické mise. V Houstonu se také starala o rodiny astronautů. Byla vrchní sestrou posádek které přistály na Měsíci, vč. Apollo 11. V roce 1971 byla jmenována manažerem Divize Medicínských Operací v Amesově vesmírném centru NASA. Pracovala pak na programech Skylab a Apollo-Soyuz Test program včetně prvního letu raketoplánu.

Sestra celebrita a vědkyně...
Dolores O´Hara byla svého času nesmírně populární osobností. Byla vidět na TV záběrech při mnoha startech a měla velikou fanouškovskou základnu. Lidé jí zaplavovali obrovským množstvím dopisů, vč. nesčetného množství ctitelů :-D. Od roku 1974 se Dee O´Hara stala manažerkou Human Research Facility v Amesově vesmírném středisku, kde se věnovala tzv. bed-rest studiím, tedy simulacím fyziologických účinků mikrogravitace pomocí dlouhodobého uložení pokusných osob na lůžko. Tam pracovala až do odchodu do důchodu v roce 1979. Dee se stala jednou z prvních průkopnic nové oblasti výzkumu lidských potřeb v extrémních podmínkách, a sice v kosmickém ošetřovatelství (space nursing)

Poznámka autora...
Musím říci, že práce Dolores O´Hara byla velkou inspirací i pro mě. Během studií na 3.LF-UK, jsem se věnoval právě problematice bed-rest studií a využití jejich poznatků u dlouhodobě na lůžko upoutaných pacientů na Zemi. Právě na toto téma byla i má bakalářská práce ;-)  

Zdroj: Wikipedia

Tuesday, August 13, 2019

Pozvánka na FutureMED 2019


Všimli jste si, můžete rychlejší se v hodnocení desetiletích rozvíjí lidské poznání? Čím dál častěji vídáme, že myšlenky, kteří jsme po mnoha letech nechtěli vnímat jako jako sci-fi, mají náhodné stávky, kteří ovlivňují naše každodenní životy. To se dá i medicíny.

Vydání se v rámci konference FutureMED 2019 do budoucnosti medicíny. V případě předběžných a prezentujících trendů, kam směřuje lékařský výzkum, nové možnosti v oblasti lékařských technologií. Aplikace nových poznatků výzkumu do zlepšení kvality života a jejich vlivu na lidskou společnost jako takovou.

Web konference: www.futureMED.cz
Web organizace: www.viaprotect.cz
FB: https://1url.cz/@FutureMED

Friday, July 19, 2019

Neuralink video

Oficiální video z laboratoří Neuralink Elona Muska, kde pracují na technologii mozkových implantátů a propojení lidského mozku s počítačem...

Saturday, March 30, 2019

KOSMONAUTIX: Vliv umělé gravitace na zdraví astronautů

Foto: ESA/DLR
Dostat zaplaceno nějakých 16 500 euro za to, že 60 dní ležíte v posteli, hmmm vypadá to jako snadno vydělané peníze, ale opak je pravdou. Lidský organismus není stvořen k ležení na lůžku a šedesát dní v posteli mu činí značné problémy. Problémy, které jsou velmi podobné tomu, co se s lidským tělem děje, je-li delší dobu vystaveno pobytu v mikrogravitaci. Tzv. bedrest studie, čili uložení zdravých dobrovolníků na lůžko, jsou proto užívány k simulaci některých fyziologických účinků mikrogravitace na lidský organismus. V laboratoři Envihab v Kolíně nad Rýnem se teď jedna taková studie koná. Dalo by se říci, že je jedna z mnoha. Avšak pozor... tento experiment je v jedné věci unikátní... Více na webu KOSMONAUTIX.


Monday, March 4, 2019

KOSMONAUTIX: Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci


Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti.Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od věku 65let, až po 84 veku, tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4-5 příčinou smrti. Prostřednictvím webu KOSMONAUTIX se vydejme na palubu ISS a podívejme se na experiment, který nese název "NanoRacks-SABOL", jehož prostřednictvím se kosmonautika přispět ke snahám o pochopení a léčbu Alzheimerovy choroby.

VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:

Nejnovější publikace/prezentace:

•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.