Hybridní působení, dezinformace a důvěra v medicínu: Kde se láme naše odolnost?

Dezinformace nejsou jen banální lži na internetu. Jsou to nástroje hybridního působení, které dokážou podkopat důvěru lidí ve zdravotnictví i ve vědu. Česká studie vedená týmem Jiřího Horáčka ukazuje, že víra v konspirační narativy o covidu a o ruské invazi na Ukrajinu spolu úzce souvisí. V kombinaci s dalšími mezinárodními výzkumy se rýsuje varovný obraz: důvěra v lékaře, vědce a instituce se rozpadá vlivem psychologických i společenských faktorů.

Dezinformace jako most mezi pandemií a válkou…

Výzkum Grygarové, Havlíka, Adámka a Horáčka (2025) analyzoval odpovědi více než 1600 respondentů v reprezentativním průzkumu v Česku. Zjistil, že lidé, kteří věří v dezinformace o pandemii COVID-19, často sdílejí i narativy šířené ruskou propagandou o Ukrajině. Korelace byla středně silná (ρ = 0.57).
Společným jmenovatelem byla ztráta důvěry v domácí vládu, veřejnoprávní média a západní spojence, a naopak zvýšená důvěra v Rusko a alternativní zdroje informací. Tento posun v informačním chování souvisí s rigiditou přesvědčení a uzavíráním se do „epistemických bublin“ – prostředí, kde člověk slyší jen to, co potvrzuje jeho názory.

Psychologické riziko: rigidita a nedůvěra…

Psychiatrický význam těchto výsledků je zřejmý. Nejde sice o klinické diagnózy, ale o faktory, které mohou zvyšovat úzkost, napětí a odolnost vůči racionálním argumentům. Rigidita přesvědčení je známým rizikovým faktorem pro vznik a udržování psychické zátěže. Odmítání očkování, nedůvěra k institucím nebo naopak slepá důvěra v autoritářské narativy mohou přerůstat do chování ohrožujícího zdraví jedince i celé společnosti.

Společenské a osobnostní faktory důvěry…

Důvěra v medicínu a vědu není samozřejmostí. Jak ukazují mezinárodní studie, ovlivňují ji:

• Osobnostní charakteristiky: predispozice k důvěře, styly zvládání stresu a tzv. locus of control, tedy přesvědčení, zda máme své zdraví pod kontrolou (Lerch et al., 2024).

• Psychologické symptomy: úzkost a deprese snižují důvěru v systém zdravotní péče (Zhao et al., 2025).

• Sociální faktory: reputace lékařů, rodinné doporučení či role médií jsou silnými prediktory důvěry (Shaya et al., 2019).

• Politické postoje: ideologické orientace, populismus a vztah k elitám se promítají do důvěry ve vědu (Cologna et al., 2025).

Pandemie COVID-19 a současně válka na Ukrajině ukazují, jak křehká tato důvěra je. Politizace zdravotních témat a šíření dezinformací v krizi ji podkopávají ještě rychleji (Perlis et al., 2024).

Co to znamená pro zdravotnictví?

Pro lékaře a sestry znamená tento trend zásadní výzvu: nestačí mít odborné znalosti, je nutné aktivně pracovat s důvěrou pacientů. Transparentní komunikace, empatie a podpora zdravotní gramotnosti jsou klíčovými nástroji. Zároveň musí zdravotnické instituce počítat s tím, že hybridní působení a dezinformace nejsou okrajovým problémem, ale součástí bezpečnostního i zdravotnického prostředí.

Závěr…

Hybridní působení zasahuje do zdravotnictví způsobem, který je nebezpečně subtilní: prostřednictvím eroze důvěry. Pokud společnost nedokáže chránit informační prostor a posilovat psychologickou i institucionální odolnost, bude zdravotnictví stále častěji čelit nejen biologickým, ale i informačním epidemiím.

Literatura:

• Cologna, V., Kyvik, S., & Shapira, M. (2025). Trust in scientists and their role in society across 68 countries. Nature Human Behaviour. Advance online publication. https://doi.org/10.1038/s41562-024-02090-5

• Grygarová, D., Havlík, M., Adámek, P., Horáček, J., & team. (2025). Beliefs in misinformation about COVID-19 and the Russian invasion of Ukraine are linked: Evidence from a nationally representative survey study. JMIR Infodemiology, 5, e67794. doi: 10.2196/62913

• Hall, M. A., Zheng, B., Dugan, E., Camacho, F., Kidd, K. E., Mishra, A., & Balkrishnan, R. (2002). Trust in the medical profession: Conceptual and measurement issues. Health Services Research, 37(5), 1419–1439.  https://doi.org/10.1111/1475-6773.01070

• Lerch, S. P., Hedden, L., Sanders, C., Watling, C., & Carlfjord, S. (2024). A model of contributors to a trusting patient-physician relationship: The role of personal psychological factors. BMC Primary Care, 25, Article 24. https://doi.org/10.1186/s12875-024-02435-z

• Makowska, M., Boguszewski, R., & Podkowińska, M. (2022). Trust in Medicine as a Factor Conditioning Behaviors Recommended by Healthcare Experts during the COVID-19 Pandemic in Poland. International journal of environmental research and public health, 19(1), 605.  https://doi.org/10.3390/ijerph19052768

• Perlis, R. H., Ognyanova, K., Uslu, A., Lunz Trujillo, K., Santillana, M., Druckman, J. N., Baum, M. A., & Lazer, D. (2024). Trust in Physicians and Hospitals During the COVID-19 Pandemic in a 50-State Survey of US Adults. JAMA network open, 7(7), e2424984. https://doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2024.24984

• Shaya, M., Nader, M., & Akl, E. (2019). Factors associated with the public’s trust in physicians in the Lebanese context. BMC Health Services Research, 19, Article 435. https://doi.org/10.1186/s12913-019-4354-0

• Fu, Y., Tang, T., Long, J., Lin, B., Li, J., Quan, G., Yang, H., Zhao, C., Yin, M., & Shi, L. (2021). Factors associated with using the internet for medical information based on the doctor-patient trust model: a cross-sectional study. BMC health services research, 21(1), 1268. https://doi.org/10.1186/s12913-021-07283-6