Jaké mají zdravotníci a astronauti společné výzvy?
Na první pohled je práce na jednotce intenzivní péče nebo pohotovosti úplně jiný svět než pobyt na oběžné dráze. Přesto jsou zde zarážející paralely. Obě profese totiž fungují v extrémních podmínkách – čelí vysoké pracovní zátěži, dlouhým směnám, psychickému tlaku i nutnosti perfektní týmové spolupráce.
Výzkumy ukazují, že právě v těchto prostředích vznikají podobné stresory: izolace, nedostatek času na odpočinek, časté změny situace a obrovská odpovědnost. Právě proto začali vědci z oblasti vesmírné medicíny a psychologie hledat inspiraci a řešení, která by mohla prospět zdravotníkům na Zemi.
Týmová spolupráce a komunikace: Základ přežití v kosmu i nemocnici...
Jedním z nejdůležitějších poznatků z vesmírných misí je zásadní význam efektivní komunikace a týmové spolupráce. Na palubě ISS i v rušném zdravotnickém zařízení platí, že bez důvěry, jasného rozdělení rolí a schopnosti řešit konflikty tým dlouhodobě neobstojí.
Studie Bellové a kolegů (2019) analyzovala dynamiku týmů při dlouhodobých vesmírných misích a potvrdila, že posádky, které investují do otevřené komunikace a vzájemné podpory, lépe zvládají krizové situace a vykazují vyšší psychickou odolnost. Podobné principy platí i u zdravotníků – právě dobrá týmová kultura je klíčem k prevenci vyhoření a chyb.
Psychická zátěž, únava a nutnost adaptace...
Dlouhodobý stres, směnný provoz, nedostatek spánku i nutnost čelit nečekaným událostem – to vše je denním chlebem astronautů i zdravotníků. Pagnini a kol. (2023) upozorňují, že v obou profesích je běžný tzv. „role strain“ – přetížení způsobené střetem očekávání a náročných pracovních úkolů.
Co se osvědčilo ve vesmíru? Pravidelné tréninky zvládání stresu, psychosociální podpora a otevřená kultura sdílení potíží. Zdravotnictví má stále co dohánět, ale inspirace z kosmických výzkumů ukazuje, že prevence a včasná intervence opravdu fungují.
Technologie a inovace: Když kosmické nápady mění nemocnice...
Věděli jste, že některé technologie vyvinuté pro astronauty dnes najdeme i v nemocnicích? Moderní biomedicínské přístroje, monitorovací systémy či vzdálená konzultace s experty mají kořeny právě ve výzkumu extrémních podmínek.
Seyedmadani a kol. (2023) upozorňují, že vývoj odolných a chytrých zařízení nejen zvyšuje bezpečnost astronautů, ale může zásadně zlepšit podporu a ochranu pacientů i práci zdravotníků. Ať už jde o lepší monitoring vitálních funkcí, nebo nové formy telemedicíny, propojení těchto světů je stále intenzivnější.
Co z vesmíru přenést do zdravotnictví...?
Výzkumy z oblasti space nursing a human factors nám dávají několik konkrétních doporučení:
-
Investovat do týmové kultury a komunikačních dovedností
-
Zavádět pravidelný trénink zvládání stresu
-
Podporovat psychickou odolnost, nejen odbornou kompetenci
-
Umožnit využití inovativních technologií, které zvyšují bezpečí personálu
-
Vytvářet prostředí, kde je normální mluvit o obtížích a hledat pomoc
Závěr: Když hranice padají, můžeme se učit i z hvězd...
Extrémní profese, jako je práce zdravotníků nebo astronautů, jsou pro naši společnost nepostradatelné. I když působí v odlišných světech, mají překvapivě mnoho společného – a právě díky tomu si mohou předávat cenné zkušenosti. Výzkum vesmíru tak nekončí na oběžné dráze. Pokračuje v každodenní péči o pacienty, v inovacích a v podpoře těch, kdo jsou vystaveni nejvyšší zátěži.
Možná právě v propojení vědeckých poznatků z kosmu a zdravotnictví leží budoucnost kvalitnější péče i zdravějších pracovních týmů.
Zdroje:
Bell, S., Brown, S., & Mitchell, T. (2019). What we know about team dynamics for long-distance space missions: A systematic review of analog research. Frontiers in Psychology, 10, Article 811. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2019.00811
Elmoselhi, A., Shankhwar, V., Qaisar, R., Hamoudi, R., Brix, B., Saloň, A., … Goswami, N. (2024). Retinal vascular changes and arterial stiffness during 8-month isolation and confinement: The SIRIUS-21 space analog mission. Frontiers in Physiology, 15, Article 1374309. https://doi.org/10.3389/fphys.2024.1374309
Fishbein, D., Nambiar, S., McKenzie, K., Mayorga, M., Miller, K., Tran, K., & Capan, M. (2019). Objective measures of workload in healthcare: A narrative review. International Journal of Health Care Quality Assurance, 33(1), 1–17. https://doi.org/10.1108/IJHCQA-12-2018-0288
Pagnini, F., Manzey, D., Rosnet, É., Ferravante, D., White, O., & Smith, N. (2023). Human behavior and performance in deep space exploration: Next challenges and research gaps. NPJ Microgravity, 9(1), Article 70. https://doi.org/10.1038/s41526-023-00270-7
Seyedmadani, K., Tucker, K., Reyna, B., Akay, Y., Akay, M., & Fogarty, J. (2023). Processes for designing innovative biomedical hardware to use in space and on Earth. IEEE Open Journal of Engineering in Medicine and Biology, 4, 184–189. https://doi.org/10.1109/OJEMB.2023.3270393
