O AUTOROVI

Jsem odborník v oblasti poskytování a řízení zdravotní péče a výzkumník v oblasti sociálního akčního výzkumu exponovaných profesí a analogových simulací vesmírných misí. Zajímám se o lidské potřeby v extrémních prostředích. Jsem autorem blogů o zdravotnictví a vědě. Rád píšu o využívání poznatků získaných z vesmírného programu v péči o pacienty na Zemi. Jsem propagátorem ošetřovatelství jako vědy. Zajímám se také o lidské zdroje ve zdravotnictví a odolnost zdravotnických týmů ve stresových podmínkách.

Komunikace vědy:

"Objevujeme vesmír, abychom nakonec objevili sami sebe."

ČLÁNKY A ODKAZY:

Saturday, December 22, 2018

Proč do vesmíru vysíláme lidské tkáně na čipech?



Během pobytu astronautů na palubě Mezinárodní kosmické stanice dochází v jejich tělech k celé řadě degenerativních změn, které běžně vídáme u lidí na Zemi, například jako průvodní jev stárnutí lidského organismu. Velkou otázkou je, jak dlouho je potřeba studovat člověka, nebo dokonce lidské buňky, aby se dal dohromady dostatek dat k tomu, aby se daly dělat nějaké závěry. Léta biomedicínského výzkumu ve vesmíru ukázala, že právě ve vesmíru dochází k urychlení některých procesů spojených se stárnutí. Je tedy otázkou, proč bychom tuto skutečnost nemohli využít ve výzkumu problematiky stárnutí?

Vědci z amerického National Institutes of Health (NIH - velká výzkumná instituce amerického ministerstva zdravotnictví) se spojili s NASA a SpaceX a raketa Dragon, 5. prosince 2018, vynesla na oběžnou dráhu a následně na palubu Mezinárodní kosmické stanice náklad, složený z několika desítek biočipů - malých zařízení, určených pro modelování různých funkcí tkání a orgánů. Tyto čipy umí modelovat různé aspekty činnosti lidského imunitního systému. Následovat bude výzkum činnosti plicní tkáně, ledvin, kostí a chrupavek a tzv. krevně-mozkové bariéry.

Ve stavu mikrogravitace můžeme lépe sledovat biofyziku růstu buněk, a např. krystalizace proteinů probíhá v prostředí mikrogravitace daleko rovnoměrněji. Experimenty ve vesmíru nám tak nejen umožňují lepší pochopení biologických procesů. Jsou také velmi zajímavé z hlediska vývoje nových léčiv, například těch, které zpomalují následky stárnutí, ale i léčiv, které nám jednou mohou být pomocníkem při terapii chorob se stárnutím spojených.

Pro první experimenty s tkáňovými čipy ve vesmíru, vytvořil tým z Kalifornské univerzity soubor čipů, složených z imunitních buněk, buněk kostní dřeně a endotelových buněk (tvořících cévy). Ty jsou pak na ISS uloženy na 14 dnů do speciálních inkubátorů a pak zamraženy a při vhodné příležitosti budou odeslány na Zemi k analýzám.

Další várku čipů obdrží ISS v únoru 2019. Tentokrát půjde o model tzv. hematoencefalické bariéry. Jde o cévní tkáň představující komunikaci mezi mozkovou trkání a krevním oběhem. Tento výzkum může sehrát důležitou roli ve vývoji nových léků, působících v mozku. A nakonec se chystá ještě jedna série experimentů a to na duben 2019.

O všech těchto zajímavých experimentech se na tomto blogu ještě určitě dočtete.
Další informace k tomuto výzkumu naleznete zde...  

Zdroj:
https://directorsblog.nih.gov/2018/12/04/blast-off-sending-human-tissue-chips-into-space/

Foto: Josh Valcracel/NASA

VÝZKUM, VÝSLEDKY, PUBLIKACE:

Nejnovější publikace/prezentace:

•BOHÁČEK, Pavel, 2023. Specifika pracovní zátěže psychiatrických sester [prezentace] , Sjezd vojenské psychiatrie a psychologie, Útav leteckého zdravotnictví - Praha, Pardubice, 20.10. 2023, ev. č: AKPČR/PHA/OK/187/2023
•RADJENOVIČOVÁ, Blanka a Pavel BOHÁČEK, 2023. Pracovní podmínky sester: XV. ročník celostátní konference "Kvalita zdravotní péče a akreditace" [prezentace]. 12.9. 2023. Hotel Occidental Praha 4.