26. října 2003 se hotel Al-Rashid v Bagdádu stal terčem raketového útoku. V tomto hotelu, známém tím, že v něm bydleli američtí vojenští a civilní úředníci, se v té době nacházela i Beth Payne, americká konzulka v Iráku. „Ležela jsem na posteli a přemýšlela o zítřku, když v tom se ozval strašný výbuch a můj pokoj se naplnil kouřem...“ vzpomíná Payne. Tato traumatická událost měla na ni dlouhodobý dopad, vedoucí k diagnostice posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Po zotavení se Payne rozhodla věnovat svůj život zkoumání odolnosti a ochraně dalších před podobnými traumatickými událostmi.
(FOREIGN SERVICE JOURNAL/2006)
Exponované profese: Job Na Hraně Rizika...
Zdravotnické týmy, stejně jako diplomaté, záchranáři, policisté a další pracovníci v exponovaných profesích, čelí každodennímu stresu, nejistotě a náročným úkolům. Tyto profese vyžadují vysokou míru zodpovědnosti, spolehlivosti a odolnosti, a chyby v nich mohou mít dalekosáhlé následky. V současné době, kdy zdravotnictví prochází personální krizí, je odolnost zdravotnických týmů důležitější než kdy jindy.
Práce bývalé americké diplomatky Beth Payne ukazuje, že odolní jednotlivci a týmy jsou schopné prosperovat navzdory nepřízni osudu a chronickému stresu. Payne objevila řadu dovedností a nástrojů pro budování odolnosti a zdůrazňuje, že když vedoucí pracovníci pěstují odolnost ve svých týmech, zaměstnanci jsou lépe připraveni čelit stresu, méně trpí vyhořením a jsou otevřenější změnám.
Pět kroků k odolnosti...
Ve článku "Enhancing Resilience", publikovaném v The Foreign Service Journal, Beth Payne zdůrazňuje důležitost odolnosti, zejména pro členy zahraniční služby. Identifikuje pět hlavních indikátorů odolnosti:
1. Sebepéče:
Sebepéče je komplexním přístupem k udržení a zlepšení našeho zdraví a pohody, a je nezbytná pro budování a udržení psychologické resilience. Jde v podstatě o důraz na fyzickou aktivitu, zdravou výživu, dostatek spánku a čas na regeneraci.
2. Aktivní řešení problémů:
Schopnost udržet si pocit kontroly a zaměřit se na věci, které můžeme ovlivnit. Výzkumy ukazují, že je to právě pocit nízké kontroly nad situací až bezmoci, který je nejvíc frustrujícím činitelem.
3. Pozitivní výhled:
Udržování pozitivního pohledu na život a schopnost vidět věci v lepším světle. Aktivní hledání pozitivní stránky věci i v obtížných situacích. Těšení se na něco. Prostě, i ta nejhorší služba jednou skončí.
4. Význam a účel:
Hledání smyslu a účelu v životě mimo práci je klíčovým aspektem budování psychologické resilience, neboť poskytuje pevný základ a směřování, které nám pomáhají zvládat náročné situace. Když jednotlivci nacházejí smysl ve svých aktivitách, koníčcích nebo vztazích mimo pracovní prostředí, mohou tím získat pocit naplnění a spokojenosti, který přispívá k jejich celkové pohodě. Tato vnější zdroje smyslu a účelu pomáhají udržet vnitřní rovnováhu a poskytují dodatečnou sílu a odolnost v obdobích stresu a nejistoty, což je zásadní pro udržení psychické odolnosti a schopnosti překonávat životní výzvy.
5. Sociální podpora: Budování a udržování hlubokých a smysluplných vztahů:
V obou případech, ať už jde o jednotlivce nebo týmy, je psychologická resilience klíčovým faktorem pro úspěch a pohodu, zejména v náročných a stresujících situacích. Rozvíjení psychologické resilience může vést k lepšímu zvládání stresu, vyšší spokojenosti v životě a práci, a celkově k lepšímu duševnímu zdraví.
Závěr: Resilience jako klíč k úspěchu...
Resilience je nyní důležitější než kdy jindy, zejména pro zdravotnické týmy, které jsou v první linii péče o pacienty. Využitím dovedností a nástrojů pro budování odolnosti, které Beth Payne objevila a sdílela, mohou zdravotnické týmy nejen přežít, ale i prosperovat v náročných dobách. Tímto způsobem mohou lépe sloužit svým pacientům a zároveň chránit své vlastní duševní zdraví.
Zdroj:
https://afsa.org/enhancing-resilience
