Vítejte****Kosmické Léky - Imunoterapie z Vesmíru****Mozek jako zbraň****Ošetřovatelství - věda o lidských potřebách a kosmonautika****ANGIEX-Na palubě ISS se vyvíjejí léky proti rakovině****Jak ve vesmíru zvážit astronauta?****Kosmonautix: Cislunární medicína****Plíce se ve vesmíru hojí pomaleji****Mezi životem a smrtí ****Vliv mikrogravitace na strukturu mozku****Přeji příjemné čtení :-)

Friday, September 30, 2016

POLŠTÁŘOVÉ STUDIE - JEDEN ROK V POSTELI

Ve článku "HDBR - neboli na Mars přes postel..." jsme se podrobně zabývali tzv. bedrest studiemi, tedy metodou, která prostřednictvím dlouhodobého upoutání pokusných osob na lůžko, simuluje některé fyziologické účinky mikrogravitace na lidský organismus. Dobrovolníci leží na lůžku se sklonem -6°hlavou dolů a lůžko nesmí opouštět a musí dodržovat přísný režim, který je stanoven dle zaměření experimentu.

Doba pobytu na lůžku je různá. Většinou se délka pobytu na lůžku pohybuje v rozmezí 30-60 až 90 dnů. V roce 1986 se však v Moskvě uskutečnil experiment, který se svou délkou podstatně vymykal. Skupina 11 dobrovolníků měla za úkol na lůžkách setrvat celý jeden rok. Experiment антиортостатическая  гипокинезия (antiortostatická hypokineze) byl realizován v Institutu Medicínsko-Biologických Problémů v Moskvě pod vedením lékaře a kosmonauta Borise Morukova.

Přesně 370 dní a noci v leže, bez možnosti vstát, nebo se posadit. V leže se myjete, jíte čtete, koukáte na TV, píšete. Zdá se to být jednoduchý úkol, ale opak je pravdou. Již během 36 hodin po ulehnutí na lůžko jsou na lidském organismu patrné první změny. Během týdne až 10 dnů již tyto změny přecházení z pouhé kompenzace stavu na změny patologické - zdraví škodlivé.

Dochází k oslabování kardiovaskulárního systému, snižování srdečního výdeje a žilního návratu. Klesá krevní tlak a v těle začne docházet ke změnám distribuce tělesných tekutin. Dochází k nedostatečné ventilaci plic. To pak může vést například ke zvýšenému riziku zánětlivých komplikací. U dlouhodobě ležících vidíme postupný rozvoj svalové atrofie, zejména posturálních svalů, kdy svalová síla klesá až o 20%. Vysoký obsah minerálních látek v moči ukazuje na velké ztráty hmoty z kostí. Kosti ke své správné stavbě potřebují odpovídající zatěžování. Při pobytu na na lůžku, ale i na oběžné dráze onen potřebný gravitační stimul nepůsobí. Kosti ztrácí stavební hmotu, stávají se křehčími. Snížená námaha organismu pak vede ke snížené potřebě kyslíku, což vede k redukci množství červených krvinek. A tak bychom ve výčtu mohli pokračovat dále. 


První bedrest studie trvaly pouze několik dní, později týdnů a pak dva až tři měsíce. Ale studie, trvající 370 dní - to byl rekord. Pět z jedenácti testovacích subjektů během pobytu na lůžku cvičilo posilovací cviky. Běhali na vertikálním běhacím pásu a cvičili v podstatě stejně, jako kosmonauti na oběžné dráze. 

Po třech měsících se jeden z dobrovolníků rozhodl experiment opustit. Ostatní však setrvali. Po čtyřech měsících ležení na lůžku následovala další fáze. Tou byla centrifuga. Oslabená těla pokusných osob byla rotací vystavena gravitační zátěři 1G, tedy stejné, jakoby se kosmonauti vrátili na Zemi. Centrifuga dobrovolníky čekala ještě po osmi měsících a na konci studie. 

Dekondice však nebyl jediný problém, kterému naši polštářoví kosmonauti čelili. Neměnící se denní režim, neustálá lékařská vyšetření a izolace si vybírali svou daň. Z počátku bylo vše OK. Několik z dobrovolníků se rozhodlo, že času, stráveného na posteli využijí tak, že se budou učit jazyky. Nadšení jim však vydrželo jen dva týdny. Rozdělení do třech pokojů většinu času trávili čtením, sledováním TV a bavili se tím,  že z aluminiových obalů na jídlo dělali lodě a medaile pro zdravotní sestry, nebo rytíře a své výtvory pak prezentovali vedoucímu výzkumu Morukovi. Během roku se slavili narozeniny a pillownauti si navzájem dávali dárky a pořádali narozeninové párty. Pak se však atmosféra začala kazit.

Mezi osazenstvem jednoho z pokojů se začaly stupňovat spory. Čtveřice pokusných subjektů se rozhodla jednoho z kolegů vyštvat z pokoje. Spory byly i mezi pokusnými subjekty a zdravotnickým personálem, který se také musel přesunovat. Návštěvy byly povoleny jen jednou týdně a to v neděli. Celý jeden rok byla neděle jedinou možností, kdy vidět rodiny. To si vybralo svou daň v podobě několika rozvodů.

Po 370 dnech experiment skončil. To však neznamenalo, že se jeho účastníci mohli vrátit domů. Po roce upoutání na lůžko byli tak zesláblí, že následovala rehabilitace, spočívající v postupném posazování na lůžku, vertikalizací a chůzí s doprovodem po chodbě.

Bed-rest studie jsou realizovány dodnes. Jsou cenným zdrojem informací, které jsou využívány při přípravě budoucích kosmických misí. To však není zdaleka jediné jejich využití. Výsledky, získané za mnoho let těchto výzkumů, nám slouží k pochopení patofyziologických pochodů, které vídáme u pacientů dlouhodobě hospitalizovaných na odděleních LDN, lidí, zotavujících se z těžkých úrazů a onemocnění. Pomáhají nám vyvíjet nové léčebné a ošetřovatelské postupy, jako jsou například metody rehabilitačního ošetřování či dietní intervence atp.

The Mad Science Book: Experiments from the Wilder Side of Science; autor Reto Schneider
HDBR - Na Mars přes postel; autor Pavel Boháček; Kosmonautix.cz
Foto: You Tube/Roscosmos